Rozhodnutí NSS: Daňové rezervy na opravu majetku je třeba dostatečně podložit dokumentací
Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém rozhodnutí 9 Afs 149/2016-34 potvrdil, že v případě tvorby rezervy na opravu majetku, je třeba disponovat adekvátní dokumentací a opravu dostatečně konkretizovat. Pro účely rozlišení mezi opravou a technickým zhodnocením dále upozornil na význam posouzení případné změny technických parametrů majetku.
Daňový poplatník realizoval v roce 2012 výměnu oken u vlastní nemovitosti. Za tímto účelem vytvořil v předchozích letech rezervu na opravu hmotného majetku, jejíž tvorbu uplatňoval jako daňově uznatelný náklad.
S tímto přístupem však nesouhlasil správce daně. Podle jeho názoru daňový poplatník dostatečně nezdokumentoval tvorbu daných rezerv. Z předložených dokladů nebylo zřejmé, jak konkrétně bude oprava provedena a jak byla stanovena výše tvořené rezervy. Správce daně dále dospěl k závěru, že zmíněná výměna oken měla být považována spíše za technické zhodnocení majetku, jelikož došlo k výměně dvouvrstvých oken za třívrstvé. Tato skutečnost byla zřejmá i z předloženého zápisu z valné hromady, na které byla tvorba zmíněné rezervy schválena. Proto správce daně rozporoval daňovou uznatelnost tvořené rezervy a vystavil dodatečné platební výměry na daň z příjmů právnických osob.
Daňový poplatník se snažil rozhodnutí správce daně zvrátit žalobou u Krajského soudu v Ostravě, po jejím zamítnutí i kasační stížností podanou k NSS. Ten však potvrdil původní závěr správce daně. Souhlasil s tím, že výměna oken se dvěma skly za okna se třemi skly obecně představuje technické zhodnocení. Okna se třemi skly mají zpravidla lepší hodnoty tepelné a zvukové propustnosti než okna se dvěma skly. Dále NSS uvedl, že i přes předložené podklady (např. evidenční karty rezervy) daňový poplatník v dostatečné míře neprokázal tvrzení o pouhé opravě majetku. Jako důkazní prostředek je sice možné použít i znalecký posudek, nicméně v tomto konkrétním případě nebyl znalec z poskytnutých podkladů schopen zjistit původní a plánovaný stav oken.
Technické zhodnocení je neurčitý právní pojem. Rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením spočívá v tom, že ve druhém případě jde o opravu vyšší kvality. Tento názor – již několikrát potvrzený v předchozí judikatuře – je v souladu s pokynem GFŘ D-22, který zvýšení počtu vrstev skel oken považuje za změnu technických parametrů majetku. NSS konstatoval, že daňový poplatník musí být při využití daňové rezervy na opravu hmotného majetku schopen doložit původní a plánovaný stav opravovaného majetku a dále postup, jak bude oprava provedena. Musí mít také detailní rozpočet celé akce, na základě kterého stanoví výši rezervy.