S pronájmem provozovny můžete převzít i zaměstnance předchozího nájemníka
Nejvyšší soud v nedávné době řešil dva podobné případy – podnikatelé v oblasti pohostinství zahájili svou činnost v pronajatých prostorách, ve kterých dřívější nájemníci provozovali obdobné podnikání. Na nové nájemníky čekalo nepříjemné překvapení. Dle rozhodnutí soudu spolu s nájmem převzali též zaměstnance svých předchůdců.
Soud tato rozhodnutí vynesl s odkazem na právní institut nazvaný přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, který upravuje zákoník práce. Podstatou přechodu je povinnost subjektu, který navazuje na podnikatelskou aktivitu svého předchůdce, převzít též všechny jeho zaměstnance. Smyslem této úpravy je, aby rozhodnutí zaměstnavatele o ukončení činnosti či realizaci určité strukturální změny (např. fúze) nevedlo k propouštění zaměstnanců. Převzetí zaměstnanců je automatické – není potřeba ukončovat dosavadní pracovní poměr ani sjednávat nový. Platí původní pracovní smlouva, závazky z kolektivních smluv i ostatní práva a povinnosti z původního pracovněprávního vztahu. Nejde o výmysl českého zákonodárce, ale o promítnutí unijní legislativy.
V kauzách, které aktuálně řešil Nejvyšší soud, se noví nájemníci snažili soud přesvědčit, že o přechod nejde. Argumentovali tím, že jednali pouze s vlastníkem prostor a s původními nájemníky nevstoupili do žádného vztahu, nájem časově plynule nenavazoval na nájem předchůdců či že nepřevzali žádné hmotné vybavení užívané dřívějšími nájemníky.
Nejvyšší soud však nepřesvědčili. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie konstatoval, že přímého smluvního vztahu obou zaměstnavatelů není potřeba a ani určitá časová prodleva mezi ukončením činnosti dosavadního a zahájení činnosti přejímajícího zaměstnavatele aplikaci úpravy přechodu nebrání. Od evropské soudní praxe se ale Nejvyšší soud odchýlil, když zamítl i třetí argument nových nájemníků. Podle SDEU totiž dochází k přechodu jen tehdy, pokud nový zaměstnavatel přejímá od tohoto dosavadního také hmotné vybavení, které je k provozování dané činnosti nezbytné (nejde-li o činnost postavenou pouze na lidské síle). Český zákoník práce je však na zaměstnavatele přísnější než příslušná evropská směrnice a převzetí hmotného vybavení nevyžaduje. Tvrdost české úpravy by měla v roce 2017 zmírnit novela zákoníku práce.
Povinnost převzetí zaměstnanců nemusí být spojena pouze s pokračováním v nájmu provozovny, ale také s odkoupením výrobní linky nebo třeba se získáním nové zakázky, kterou dříve pro objednatele plnil někdo jiný. Před realizací podobných transakcí by tak podnikatelé měli rozhodně zvážit provedení právní prověrky, která je na možné personální důsledky upozorní.