SDEU: Neoprávněně účtovanou DPH může ve vybraných případech vrátit i správce daně
Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-453/22, že daňový subjekt má právo požadovat po správci daně navrácení uhrazené DPH, kterou mu dodavatel neoprávněně naúčtoval, ale z důvodu uplynutí promlčecí lhůty mu daň již nevrátí.
Daňový subjekt- německý zemědělec - nakupoval dřevo od svých subdodavatelů, které následně dodával svým zákazníkům. Na přijatých fakturách byla uvedena základní sazba daně, kterou si zemědělec uplatňoval na vstupu. Sám své výstupy zatěžoval sazbou sníženou.
Německý soud rozhodl, že na přijatých fakturách měla být také uplatněna snížená sazba. Správce daně následně vyměřil zemědělci dlužnou DPH a úroky proto, že si na vstupu nárokoval neoprávněně vyšší daň. Subdodavatelé daňové doklady neopravili a neoprávněnou DPH nevrátili, protože uplatnili lhůtu promlčení. Daňový subjekt se tedy následně obrátil na správce daně, po kterém žádal prominutí dodatečně vyměřené DPH a úroků.
Dle SDEU lze žádost o vrácení bezdůvodně zaplacené DPH podřadit pod nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Sankce spočívající v úplném odepření nároku na vrácení chybně naúčtované a bezdůvodně odvedené DPH je nepřiměřená, pokud nebyl prokázán daňový únik nebo poškození rozpočtu členského státu. Jelikož by daňový subjekt získal od subdodavatelů nesprávně naúčtovanou DPH jen s velkými obtížemi, je oprávněn obrátit se s žádostí o vrácení přímo na správce daně.
SDEU se také vyjádřil ke dvojímu riziku vrácení DPH, které podle něj neexistuje. Pokud by subdodavatelé následně daňové doklady chtěli opravit, neměli by jiný úmysl, než získat daňovou výhodu. V takovém případě by bylo následné vrácení DPH subdodavatelům vyloučeno.