SDEU: Plnění mezi zřizovatelem – členem DPH skupiny a zahraniční pobočkou podléhá DPH

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vydal dlouho očekávané rozhodnutí v případu Danske Bank (C‑812/19) a objasnil vztah mezi zahraniční pobočkou a jejím zřizovatelem, který je členem DPH skupiny. Šest a půl roku po rozsudku Skandia je tak jasné, že i plnění mezi zřizovatelem, který je v jednom členském státě členem DPH skupiny, a jeho pobočkou v jiném členském státě podléhá DPH. Závěry SDEU ovlivní zejména finanční sektor, kde není kombinace poboček a DPH skupiny ničím neobvyklým.

Danske Bank, jejíž hlavní provozovna se nachází v Dánsku, provozovala informační platformu, kterou sdílela se svými zahraničními pobočkami. Náklady spojené s jejím užíváním účtovala mimo jiné své švédské pobočce. Předmětem sporu mezi švédskou pobočkou a daňovou správou ve Švédsku byla otázka, zda lze služby poskytované pobočce dánským zřizovatelem, který je v Dánsku součástí DPH skupiny, považovat pro účely DPH za plnění.  

Již předkládací soud nabídl dva možné pohledy. Podle prvního lze na hlavní provozovnu společnosti Danske Bank a švédskou pobočku pohlížet jako na jedinou osobu povinnou k dani, pokud švédská pobočka není nezávislá na hlavní provozovně a současně není součástí seskupení pro účely DPH ve Švédsku. Tento pohled stojí na rozsudku ve věci C-210/04 FCE Bank, kde soud konstatoval, že pokud není pobočka na hlavní provozovně nezávislá, musí být provozovna i hlavní pobočka považovány za jednu a tu samou osobu povinnou k dani. Plnění ve formě služeb mezi hlavní provozovnou a takovouto pobočkou není předmětem DPH. Druhý pohled vychází z principů rozsudku C‑7/13 Skandia, kde soud konstatoval, že úplatné poskytnutí služeb hlavní provozovnou (se sídlem ve třetí zemi) pobočce se sídlem v členském státě EU, která je členem tamní DPH skupiny, představuje zdanitelné plnění. Služby poskytnuté třetí osobou členovi skupiny je nutné považovat za poskytnuté samotné DPH skupině. V nyní aktuálně posuzovaném případě se jednalo o zrcadlovou situaci ke kauze Skandia, kdy členem DPH skupiny byla hlavní pobočka. Švédskou pobočku přitom s ohledem na územní omezení nelze považovat za člena DPH skupiny. 

SDEU jednoznačně uzavřel, že závěry rozsudku Skandia se uplatní i v obrácené situaci. Pobočku v jiném členském státě a hlavní provozovnu zřizovatele, který je v domovském státě součástí DPH skupiny, je pro účely DPH potřeba považovat za odlišné osoby povinné k dani. Pokud hlavní provozovna poskytuje uvedené pobočce služby, je nutné se z důvodu příslušnosti k DPH skupině na tuto dodávku služeb dívat jako na služby poskytnuté touto DPH skupinou. Podle charakteru poskytovaných služeb budou tyto podléhat DPH v režimu reverse-charge. 

S odstupem téměř sedmi let od rozsudku Skandia tedy SDEU vyjasnil, že jeho závěry se uplatní i na zrcadlovou situaci. Pro posouzení režimu plnění poskytovaného mezi hlavní provozovnou a pobočkou z pohledu DPH není určující, který z těchto subjektů je součástí skupiny DPH, nýbrž zda k nějaké kterýkoliv z nich náleží. Praktické dopady tohoto rozsudku zasáhnou zejména finanční sektor, pro který je výchozí situace rozsudku Danske Bank typická. Jelikož finanční instituce obvykle mají nárok na odpočet DPH velmi nízký, představuje pro ně aplikované DPH dodatečný náklad. 

Sdílet článek