Shrnutí podpor a úlev pro podnikatele a zaměstnance

DAŇOVÁ OPATŘENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z VLÁDNÍCH LIBERAČNÍCH BALÍČKŮ 

Plošná opatření, kde není třeba individuální žádost:

• Prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob za zdaňovací období roku 2019 bez využití daňového poradce a prominutí úroků z prodlení za pozdní platbu daňové povinnosti, pokud k podání a platbě dojde nejpozději do 1. července 2020.
• Prominutí zálohy k dani z příjmů fyzických a právnických osob splatné 15. června 2020 bez nutnosti podávat žádost o zproštění. Týká se to pouze poplatníků, kteří mají jako zdaňovací období kalendářní rok.
• Pozastavení elektronické evidence tržeb (EET), a to až do doby tří měsíců po skončení nouzového stavu. Nouzový stav byl zaveden 12. března na 30 dní a byl následně prodloužen do 30. dubna 2020.
• Prominutí pokut za pozdní podání daňových přiznání, pokud bude vyhověno individuálním žádostem o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkání za pozdní platbu daně v souvislosti s tímto přiznáním.
• Prominutí pokut 1 000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení, které vznikly mezi 1. březnem a 31. červencem 2020. Tyto pokuty se vyměřují za opožděné podání kontrolního hlášení, které je učiněno před výzvou správce k podání tohoto hlášení.
• Prominutí pokuty za opožděně podané daňové přiznání k dani z přidané hodnoty v případě, že byla na základě individuální žádosti prominuta pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení (tj. jiná než v základní výši 1 000 Kč, která se promíjí plošně). Podmínkou je, že plátce podá přiznání k DPH nejpozději v den, kdy bylo opožděně podáno kontrolní hlášení.
• Prominutí pokuty za pozdě podané přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a souvisejícího úroku z prodlení za pozdní úhradu daně či zálohy. Vztahuje na všechna daňová přiznání s lhůtou podání v termínu od 31. března do 31. července 2020.
• Prominutí správních poplatků u vybraných žádostí v daňové a celní oblasti, a to pro žádosti podané do 31. července 2020.
• Prominutí úroku z prodlení a z posečkané částky z důvodu nezaplacení záloh na silniční dani splatných 15. dubna a 15. července 2020, pokud k jejich zaplacení dojde nejpozději 15. října 2020.
• Prominutí DPH plátcům DPH za bezúplatné dodání zboží určeného pro boj s koronavirem nebo bezúplatné dodání zboží, které se použilo pro jeho výrobu (např. vybrané zdravotnické pomůcky nebo ochranné pomůcky).

Opatření, kde je třeba podat individuální žádost:

• Na základě individuální žádosti prokazující souvislost s koronavirem, lze žádat o prominutí úroku z prodlení, úroku z posečkané částky daně a ostatních pokut za pozdní podání kontrolního hlášení.
• O povolení k posečkání s úhradou daně je potřeba zvláštní žádost.
• Podle pokynu GFŘ z 15. dubna 2020 lze nově požádat i o posečkání s úhradou záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za období únor až červenec 2020 a u srážkové daně splatné nejpozději do 31. března až do 31. srpna 2020, což podle předcházejícího pokynu možné nebylo. Posečkat lze však nejdéle do 30. září 2020 a je nutné prokázat souvislost s koronavirovou pandemií.

Návrh na zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty

Možnost uplatnění daňové ztráty oproti základu daně z příjmů fyzických i právnických osob až dva roky zpětně (tzv. loss carryback). Pro přijetí tohoto opatření bude třeba zákonná úprava. Návrh zákona počítá s tím, že: 

• Od základu daně lze odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, a které započalo dva roky před začátkem období, za které se daňová ztráta stanoví, nebo v období šesti let po skončení tohoto období. 
• Daňovou ztrátu lze použít už za zdaňovací období, které skončilo po 30. červnu 2020 (zdaňovací období 1. 7. 2019 - 30. 6. 2020). 
• Daňovou ztrátu lze uplatnit i za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, které započalo v období dvou let před začátkem období, za které se daňová ztráta stanoví (1. 7. 2017 – 30. 6. 2018). 
• Na daňovou ztrátu stanovenou za zdaňovací období, které skončilo před 30. červnem 2020, se použije zákon ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
• Návrh vláda dosud neprojednala a je tedy možné, že dozná změn, případně bude doplněn dalšími opatřeními v oblasti daně z příjmů. 

Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí

Vláda schválila návrh na zrušení  daně z nabytí nemovitých věcí u převodů. Vládní návrh, který musí ještě projednat parlament, je spojen s novelou zákona o dani z příjmů a obsahuje následující podmínky:

• zrušení daně se týká převodů nemovitostí, kde lhůta pro podání daňového přiznání uplyne 31. března 2020 nebo později, tedy u převodů, u nichž proběhl vklad do katastru nemovitostí po 30. listopadu 2019;
• zrušení možnosti fyzických osob odečíst od základu daně z příjmů úroky z úvěrů použitých na financování bytových potřeb, a to u bytových potřeb pořízených od 1. ledna 2022;
• prodloužení  časového testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí, neurčených k vlastnímu bydlení, a to z pěti na deset let (původní návrh počítal s lhůtou 15 let). Prodloužení lhůty by se mělo týkat prodejů nemovitostí nabytých po 1. lednu 2021;
• osvobození zůstane zachováno, pokud prodávající využije prostředky získané z prodeje na obstarání vlastní bytové potřeby.

PODPORA PODNIKATELŮ PŘÍSPĚVKEM NA MZDY (ANTIVIRUS)

1. dubna 2020 schválila vláda Cílený program k podpoře zaměstnanosti nazvaný Antivirus. Program vymezuje pravidla pro poskytování příspěvků na mzdové náklady zaměstnavatelů, kteří byli přímo nebo nepřímo zasaženi mimořádnými vládními opatřeními. Od 6. dubna je možné žádat o příspěvky za měsíc březen, resp. za období od 12. do 31. března 2020 a následně za měsíce duben a květen. Zároveň se diskutuje o rozšíření programu i na mzdové náklady hrazené zaměstnavateli, kteří udrželi provoz, případně ho obnovují. 

Program Antivirus rozeznává režim A a režim B, které se od sebe liší důvodem vzniku překážky v práci a související výší poskytovaného příspěvku.

Režim A

• V případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku (překážka na straně zaměstnance);
• v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu 100 % mzdy (překážka na straně zaměstnavatele).

Režim B

• Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 100 % průměrného výdělku;
• Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 80 % průměrného výdělku;
• Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného výdělku.

V režimu A stát poskytne zaměstnavatelům kompenzaci 80 % náhrady mzdy za pracovníky v karanténě (tedy 80 % z náhrady mzdy, která je stanovena jako 60 % ze mzdy průměrné) a za pracovníky uzavřených podniků (tedy 80 % z náhrady mzdy stanovené ve výší 100 % průměrné mzdy). Měsíční kompenzace za zaměstnance činí maximálně 39 000 Kč.

V režimu B, tedy pokud dojde k pouhému omezení výroby z důvodu nedostatku surovin/materiálu, výpadku pracovníků nebo nedostatku poptávky, stát poskytne zaměstnavateli 60 % náhrady mzdy zaměstnance (náhrada mzdy je stanovena ve výši 60 % - 100% průměrné mzdy). Měsíční kompenzace za zaměstnance činí maximálně 29 000 Kč.

Výše kompenzací zaměstnavatelům se odvozuje od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč), v režimu A jako 80 % a v režimu B jako 60 % z této částky.  

Podporu mohou získat zaměstnavatelé, kteří mají:   

• alespoň jednoho ze zaměstnanců v pracovním poměru, který je účasten nemocenského a důchodového pojištění;  
• zároveň spadají do podmínek režimu A nebo B programu Antivirus; 
• skutečně vyplatili zaměstnancům mzdy, respektive náhrady mezd, a řádně z nich odvedli povinné odvody.  

MPSV zveřejnilo 2. 4. 2020 podrobný manuál pro zaměstnavatele s informacemi, jak o příspěvky žádat. Manuál také vyjasňuje, kdo o příspěvky žádat nemůže a stanoví bližší podmínky programu. Manuál má pouze informativní charakter a MPSV ho průběžně aktualizuje. V současné době platí čtvrtá verze.

Program Antivirus se nevztahuje na následující situace:  

• Náhradu platů (státní zaměstnanci atp.).  
• Náhradu mezd, pokud jsou kryty jinými veřejnými rozpočty - je nutné prokázat, že zaměstnavatel nečerpá dvojí podporu na mzdu nebo její část za stejné období (a vést oddělenou evidenci). Pozor tedy především u společností, které jsou příjemci investičních pobídek nebo dotací.
• Úhradu nákladů vzniklých z dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti.
• Zaměstnance, který je ve výpovědi nebo mu byla dána výpověď (s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. g) a h) ZP).  
• Zaměstnavatele, který obdržel od ÚP ČR jiný příspěvek na zaměstnance.  
• Žadatele, který je v likvidaci/konkurzním řízení. 
• Žadatele, který obdržel v posledních třech letech pokutu za umožnění výkonu nelegální práce (tj. umožnil výkon práce cizinci bez pobytového oprávnění). 
• 14. dubna 2020 došlo novelou zákona ke zrušení podmínky bezdlužnosti žadatelů vůči veřejným rozpočtům. Bezdlužnost už tak není nutné dokládat, zaměstnavatelé by ale měli své závazky vůči veřejným rozpočtům plnit.
• Nárok rovněž nenáleží za člena statutárního orgánu, tzn. např. jednatele nebo člena představenstva. Účelem programu Antivirus je částečná kompenzace mzdových nákladů zaměstnavatele v podobě náhrad mezd náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci. Z toho důvodu kompenzace obecně nenáleží za výkon funkce statutárního orgánu. Nárok na příspěvek z programu Antivirus plyne pouze za statutární orgán, či jeho člena, jež má se společností zároveň uzavřenou platnou pracovní smlouvu. Manuál upřesňuje, že MPSV za platnou pracovní smlouvu nepovažuje takovou, která byla podepsána stejnou fyzickou osobu jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance.
• Dle manuálu mají na příspěvek z programu Antivirus právo i zahraniční zaměstnavatelé, pokud mají zaměstnance v pracovním poměru podle českého práva a splňují další podmínky programu Antivirus, a to i v případě, kdy nemají přiděleno české IČO. Namísto IČO v příslušné webové aplikaci uvedou evidenční číslo plátce pojistného na sociální zabezpečení. Zahraniční zaměstnavatel si ale musí zřídit účet u české banky, jelikož příspěvek není možné převést na účet zahraniční banky.

Období uznatelnosti nákladů: 12. března až 31. května 2020. Případné další prodloužení lhůty uznatelnosti nákladů podléhá schválení vládou a rozhodne o něm vývoj epidemiologické a hospodářské situace. 

Příjem žádostí (od 6. dubna 2020): 

Podání žádosti 

• Prostřednictvím webové aplikace. 
• K místně příslušnému ÚP ČR dle sídla zaměstnavatele. 
• K podání žádosti zaměstnavatel potřebuje datovou schránku nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. 

Doklady žádosti  

• Doklad o zřízení účtu žadatele. Na tento účet ÚP ČR zašle finanční prostředky. 
• Doklad o zastupování zaměstnavatele (oprávněná osoba) pouze v případě, je-li vyřizováním žádosti pověřena jiná osoba, než osoba oprávněná jednat jménem žadatele nebo nebyla-li už v minulosti předložena ÚP ČR. 

Uzavření dohody  

• Dohoda se generuje automaticky po vyplnění žádosti. 
• Dohoda je uzavřena, pokud bude podepsaná ÚP ČR a zaslána žadateli zpět datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. 

Vyúčtování náhrady mezd 

• Zaměstnavatel provede uzávěrku mezd a v řádném termínu vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvede povinné odvody.  
• Poté předloží ÚP ČR vyúčtování vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů.  
• Vyúčtování musí obsahovat seznam zaměstnanců a jejich rodných čísel nebo evidenčních čísel pojištěnců, na které požaduje příspěvek. 

Poskytnutí příspěvku

• Příspěvek bude poskytnut pouze na zaměstnance, u kterých bude kontrolou ověřeno, že jsou zaměstnanci v pracovním poměru u žadatele. 

Kontrolní činnost a sankce 

• Manuál upozorňuje, že dodržení pracovněprávních předpisů a podmínek pro vyplacení příspěvku bude podléhat plošným kontrolám ze strany příslušných úřadů, zejména ÚP ČR ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce (SUIP). 

PODPORA OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH (OSVČ)

• Podání přehledu na zdravotní pojištění se odkládá nejpozději do 3. srpna 2020. Zákonná lhůta pro podání ročního přehledu na sociální zabezpečení za rok 2019 prodloužena nebyla, obdobný postup ČSSZ deklaruje ale i v případě přehledu na sociální zabezpečení. 
• Doplatek pojistného na zdravotní pojištění se odvíjí od nové lhůty pro podání přehledů, obdobný postup ČSSZ deklaruje i v případě doplatku pojistného na sociální zabezpečení.
• Zálohy na pojistné na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení za období březen až srpen 2020 nemusí být hrazeny.
• Snížení výsledného pojistného na sociální zabezpečení za období březen až srpen 2020, a to za každý kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána činnost, a to o částku 2 544 Kč, pokud jde o hlavní činnost, a o částku 1 018 Kč, pokud jde o činnost vedlejší.
• Doplacení částek pojistného na zdravotní pojištění převyšující minimální měsíční pojistné za období březen až srpen 2020 formou doplatku pojistného do osmi dnů po podání přehledu na zdravotní pojištění za rok 2020.
• Ošetřovné ve výši 424 Kč za den bude vyplaceno těm OSVČ, které po zavedení mimořádných opatření vlády pečují o děti mladší 13 let a o nezaopatřené děti maximálně do věku 26 let, které jsou závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I. Ošetřovné je poskytováno OSVČ na základě programu  ministerstva průmyslu a obchodu Ošetřovné pro OSVČ. V současné chvíli je otevřena Výzva I., a to až do 30. dubna s alokací 100 milionů Kč. O ošetřovné se žádá prostřednictvím žádosti o poskytnutí dotace prostřednictvím MPO.
• OSVČ náleží kompenzační bonus ve výši maximálně 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období (období od 12. března do 30. června 2020).
  • Subjektem kompenzačního bonusu je OSVČ činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.
  • Je rozhodující, zda OSVČ nemohla svoji činnosti zcela nebo z části vykonávat v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření vlády.
  • Podmínkou je, že OSVČ musela vykonávat svoji činnost ke dni vyhlášení nouzového stavu (tj. ke dni 12. března 2020).
  • Kompenzační bonus bude započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
  • OSVČ, která bude čerpat kompenzační bonus, nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti za každý kalendářní den, za který obdržela kompenzační bonus.
  • OSVČ, která obdržela podporu v nezaměstnanosti během bonusového období, nenáleží kompenzační bonus za ty kalendářní dny, za které obdržela podporu v nezaměstnanosti.
  • Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období.
  • Pravidla a vzor žádosti o kompenzační bonus (žádat je možné i prostřednictvím e-mailu).
• OSVČ mohou dále využít Mimořádnou okamžitou pomoc. Jedná se o dávku poskytovanou Úřadem práce ČR osobě, jejíž sociální a majetkové poměry jí neumožňují překonat nepříznivou situaci.

OŠETŘOVNÉ ZAMĚSTNANCI

• Ošetřovné je možné pobírat na dítě mladší 13 let po dobu uzavření škol (a dalších dětských zařízení), nejdéle do 30. června 2020, nebo na osobu s postižením (alespoň prvního stupně), a to bez věkového omezení po dobu uzavření některých sociálních služeb pro hendikepované.
• Ošetřovné se bude vyplácet v měsíčních dávkách, ve výši 60 % redukovaného vyměřovacího základu za období do 31. bezna a ve výši 80 % redukovaného vyměřovacího základu od 1. dubna 2020. 
• Nárok na ošetřovné se uplatňuje tiskopisem. O ošetřovné žádá zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele, a to na základě potvrzení od školského nebo dětského zařízení.
• Nová pravidla umožňují, aby se rodiče v péči o dítě opakovaně střídali.
• Nárok na ošetřovné mají všichni rodiče, kteří z objektivních důvodů nemohou dát dítě do školy či školky po jejich znovuotevření. Mezi takové důvody patří zdravotní riziko, kdy je dítě náchylné k nemocem nebo žije ve společné domácnosti s někým z rizikové skupiny. Zohledněna byla rovněž nedostatečná kapacita a krátká provozní doba ve školních skupinách.

Nárok na ošetřovné mají i osoby s dohodami o pracovní činnosti nebo o provedení práce, a to po dobu trvání těchto dohod (nejdéle však do 30. června 2020), pokud dohoda byla uzavřena před 11. březnem 2020 a bylo z ní odvedeno pojistné na nemocenské pojištění za měsíc, ve kterém vznikla potřeba péče nebo za měsíc únor (pokud je o ošetřovné žádáno od března 2020). O ošetřovné lze žádat zpětně od doby trvání mimořádných opatření. 

SNÍŽENÍ PENÁLE U ODVODŮ NA SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ HRAZENÉHO ZAMĚSTNAVATELI

• Snížení penále z pojistného hrazeného zaměstnavatelem ve výši 24,8 % z mezd zaměstnanců (zaměstnavatelovo pojistné) na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 
• Týká se pojistného za kalendářní měsíce květen, červen, červenec 2020, splatné vždy do 20. dne následujícího měsíce.
• Pokud bude toto pojistné uhrazeno nejpozději do 20. října 2020, zaměstnavatel zaplatí za pozdní úhradu jen 20 % standardního penále stanoveného zákonem o pojistném, snížené penále tak bude odpovídat úroku přibližně ve výši 4 % ročně. 
• Nezbytnou podmínkou pro snížení penále je řádný odvod pojistného, které je zaměstnavatel povinen odvést za své zaměstnance, do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
• Není vyžadována souvislost s COVID-19. 
• Dluh na pojistném a na penále se v období od 21. června 2020 do 20. října 2020 nebude považovat za dluh na pojistném a na penále pro účely potvrzování stavu závazků zaměstnavatele. 

 

NEUPLATNĚNÍ PENÁLE U ODVODŮ POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ HRAZENÉHO ZAMĚSTNAVATELI

• Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění nebude u pozdních plateb za období březen až srpen 2020 vymáháno penále, a to až do 21. září 2020.
• Platby pojistného za měsíce březen až srpen 2020 je ale nutné uhradit.
• Novela byla přijata v souvislosti s OSVČ, ale ustanovení o neuplatnění penalizace za toto období by se mělo uplatnit i pro odvody zaměstnavatelů za zaměstnance. Tento přístup potvrdila i VZP.  
• Zároveň VZP upozorňuje, že zaměstnavatelé jsou povinni stále zasílat na zdravotní pojišťovnu Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele ve standardních termínech. Platby za měsíc únor splatné do 20. března 2020 musí být uhrazeny standardně, v případě pozdní úhrady bude vymáháno penále.
• Je však důležité upozornit na skutečnost, že výše uvedené prominutí penále za období březen až srpen 2020 se vztahuje pouze na měsíční odvody pojistného na zdravotní pojištění, nikoliv na měsíční odvody pojistného na sociální zabezpečení.
• Dále je potřeba zvážit, zda pozdější úhrada odvodů pojistného na zdravotní pojištění nebude mít negativní dopad při žádání podpory z programu Antivirus.

KOMPENZAČNÍ BONUS PRO SPOLEČNÍKY S. R. O. BEZ ZAMĚSTNANCŮ A RODINNÉ S. R. O.

• O kompenzační bonus může žádat fyzická osoba, která k 12. březnu 2020 byla společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má:
  • nejvýše dva společníky, které jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo
  • pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny (tj. příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství), a jejich podíl není představován kmenovým listem.
• Společník nesmí vykonávat činnost, z níž by byl nemocensky pojištěn jako zaměstnanec, s výjimkou zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, ve které je společníkem, a současně k 12. březnu 2020 byl považován za českého daňového rezidenta, popřípadě daňového rezidenta jiného členského státu EU/EHP, pokud však úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky za kalendářní rok 2020 bude představovat nejméně 90 % všech jeho příjmů.
• Společnost s ručením omezeným nesmí být v rozhodném období (tj. v období od 12. března do 8. června 2020, resp. do 31. srpna 2020 v případě prodloužení bonusového období) v úpadku nebo v likvidaci a nesmí být vedena jako nespolehlivý plátce pro účely DPH. 
• Obrat společnosti (dle zákona o účetnictví) za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období musí překročit částku 180 000 Kč, anebo společnost musí předpokládat, že její obrat za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonávala činnost, překročí částku 180 000 Kč. 
• Společnost musí být k 12. března 2020 daňovým rezidentem České republiky, popřípadě daňovým rezidentem jiného členského státu EU/EHP za podmínky, že dosáhla většiny svých příjmů za výše uvedené období ze zdrojů na území České republiky.
• Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý den rozhodného období, za který společníkovi společnosti s ručení omezeným nebyla poskytnuta jiná podpora jako náhrada za omezení výdělečné činnosti z důvodu COVID-19 nebo souvisejících krizových opatření. V případě, že žadatel bude společníkem ve více společnostech s ručením omezeným splňujícím výše uvedené podmínky, vznikne mu nárok na bonus za kalendářní den pouze jednou. 
• Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po ukončení rozhodného období.

 

ZVÝHODNĚNÉ ÚVĚRY A DALŠÍ PODPORA

Úvěry COVID III

• Nejedná se o podporu pouze pro malé a střední podniky, ale i pro velké firmy, a to až do 500 zaměstnanců (počet zaměstnanců by se měl prokazovat za každého žadatele zvlášť). 
• O úvěry mohou žádat podniky z celé ČR, nejen ty mimopražské. 
• Způsob podávání žádosti - firma si musí úvěr předjednat u své komerční banky, a ta pak dokončí žádost s ČMZRB. 
• Vláda poskytne na COVID III záruky ve výši 150 miliard Kč, což při 30 % ručení znamená, že v programu budou pro podniky připraveny úvěry v celkové výši 500 miliard Kč. 
• Konkrétní parametry úvěru se liší podle velikosti podniku. V případě podniku do 250 zaměstnanců bude u individuální půjčky státní záruka ve výši 90 % jistiny, u firem do 500 zaměstnanců to bude 80 % jistiny. V obou případech je maximální výše úvěru 50 milionů Kč s dobou ručení až tři roky. 
• Podpora COVID III je určena k úhradě provozních výdajů, jako jsou například mzdy, nájemné, platby za energie, úhrada dodavatelsko-odběratelských faktur nebo pořízení zásob a materiálu.

 

Covid Plus - půjčky pro firmy nad 250 zaměstnanců 

• Jedná se o záruční úvěry pro velké podniky s minimálně 20procentním podílem exportu na ročních příjmech z prodeje. 
• Záruky by měly být poskytovány pouze následujících podnikům: 
  • S více jak 250 zaměstnanci (mohou být i na území Prahy); 
  • S podílem vývozu na celkových ročních tržbách z prodeje výrobků, poskytování služeb a z prodeje zboží, který za poslední účetní období dosáhl alespoň 20 % s tím, že výrobní nebo obchodní podnik může prokázat podíl vývozu nepřímo prostřednictvím podílu vývozu vývozce; 
  • Nevyužívajícím jiný nástroj veřejné podpory v souvislosti s pandemií COVID-19 ve formě záruk na úvěry; 
  • S doloženým čestným prohlášením zejména o náhlém nedostatku likvidity, o tom, že podnik nebyl před 12. březnem v úpadku a o tom, že nemá po splatnosti žádné závazky vůči státu. 
• Žadatelé musí plnit zejména následující podmínky: 
  • Řádně a včas platit závazky dodavatelům; 
  • Řádně a včas vyplácet mzdy zaměstnancům; 
  • Omezení výplaty dividend nebo jiného podílu na zisku, zákaz prodeje majetkových podílů a prodeje veškerého dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nebo jejich zatížení právy třetích osob bez souhlasu úvěrující banky po dobu poskytnutí záruky. 
• Maximální výše úvěru, na který bude poskytnuta záruka, může činit nejvíce 25 % z celkového ročního obratu příjemce úvěru v roce 2019. Minimální výše úvěru je stanovena na pět milionů korun. 
• Způsob žádání o podporu COVID plus probíhá tak, že podnik musí nejdříve oslovit komerční banku a s ní si sjednat podmínky úvěru. 
• Poskytnutí záruky je v každém individuálním případě na posouzení EGAP. Z tohoto pohledu je důležitým parametrem interní rating, kterým EGAP ohodnotí jednotlivé žadatele. V případě, že společnost obdrží rating lepší než B-, poskytne EGAP záruku až do výše 80 % . Pokud podnik ohodnotí ratingem B-, pak bude maximální výše záruky 70 %. V případě, že podnik nedosáhne na rating B-, bude jeho žádost zamítnuta.
• Doba, na kterou jsou úvěr a záruka poskytovány, může činit nejvýše tři roky pro provozní úvěry, úvěry na financování pracovního kapitálu a na udržení podnikání a nejvýše pět let pro investiční úvěry, přičemž marže úvěrující banky za poskytnutý úvěr nepřesahuje následující hodnotu pro danou dobu, na kterou je úvěr poskytován:
  • úvěr do 1 roku – 1,5 % p.a;
  • úvěr do 3 let – 2,5 % p.a.;
  • úvěr do 5 let – 3,5 % p.a.
• Seznam příloh potřebných pro podání žádosti naleznete zde. 

 

Dotační výzva Technologie COVID 19

• Podpora výroby zdravotnických prostředků nezbytných pro boj proti koronaviru (dotace na nákup strojů a zařízení, které potřebují podnikatelé pro zahájení výroby).
• Výzva byla vyhlášena 15. dubna 2020. 
• Dotace je určena jen pro malé a střední podniky.
• Celková alokace činí 300 milionů Kč, podpora pro jeden projekt činí minimálně 250 tisíc a maximálně 20 milionů Kč.
• Procentuální výše poskytované dotace je 50 %.  
• Příjem žádostí bude probíhat od 27. dubna do 29. května 2020.  
• Projekty bude možné realizovat do konce roku 2020.
• Bude možné uplatnit pouze výdaje vzniklé od 1. února 2020.

 

Rise Up – Chytrá opatření proti COVID-19

Program podporuje vlastní iniciativu společností v boji proti COVID-19, přičemž žadateli mohou být i velké podniky.  

Program financuje náklady vynaložené společnostmi na zavedení nových řešení do praxe, nikoliv samotný výzkum a vývoj těchto řešení. MPO uvádí jako příklady podporovaných aktivit respirátory vytištěné na 3D tiskárně, nové plicní ventilátory, aplikace usnadňující logistiku apod. Ve vymezených případech bude podpora poskytnuta i na provozní náklady, a to u projektů, které mají za cíl rozšířit kapacity výroby ochranných pomůcek nebo zavést výrobu nových řešení ochranných pomůcek. Podmínkou je, že nová řešení budou uvedena na trh. 

• Dotace na projekt činí minimálně 500 tisíc Kč a bude poskytnuta maximálně do výše podpory de minimis  (tj. max. 200 tisíc eur na jednoho žadatele v období tří let) 
• Procentuální výše poskytované dotace je 50–90 % dle podporované aktivity.  
• Příjem žádostí probíhá od 2. dubna 2020. 
• Lze podat více žádostí na jedno IČO, žadatele je limituje maximální výše podpory de minimis.  

 

Program Country For the Future

Program je určen pouze pro malé a střední podniky, které mohou žádat o podporu na zavedení inovace do praxe. Podporována je inovace postupů (instalace nové nebo zdokonalené výrobní technologie) a organizační inovace (inovované metody logistiky, navigační systémy, apod.).

• Dotace na projekt činí maximálně 25 mil. Kč. 
• Procentuální výše poskytované dotace je 50 %.  
• Příjem žádostí probíhá od 3. dubna do 15. května 2020.  
• Lze podat maximálně dvě žádosti na jednoho žadatele (IČO). 

 

Program Covid nájemné

• Program je určen primárně podnikatelům provozujícím maloobchodní činnost nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy uzavřené před 12. březnem 2020. 
• Maximální výše podpory činí 10 milionů Kč na jednoho podnikatele, přičemž tato podpora může být čerpána na nájmy od 1. dubna do 30. června 2020. 
• Klíčovou podmínkou pro získání dotace na 50 % nájemného od státu je, že pronajímatel musí sám poskytnout slevu ve výši 30 % ceny nájemného.
• Program čeká na schválení Evropskou komisí.

 

Zastavení splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem 2020

Zákonné moratorium na splácení úvěrů a hypoték je závazné pro všechny banky a nebankovní společnosti. 

• Splátky bude možné přerušit na tři nebo šest měsíců u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, a to bez jakýchkoliv poplatků.  
• Moratorium se vztahuje na úvěry a hypotéky, které byly sjednány a čerpány (v případě hypoték postačuje schválení) před 26. březnem 2020. 

Podmínky:  

• Odložení splátek oznámit svému věřiteli.  
• Prohlásit, že k tomuto kroku přistupuje z důvodů negativního ekonomického dopadu pandemie koronaviru.  
• Tyto důvody ale nebude nutné nijak prokazovat. 

Délka splácení úvěru i souvisejících úroků se adekvátně prodlouží o dobu, po kterou bude splácení přerušeno. Právnické osoby mohou využít pouze přerušení splátek, ale související úroky musí platit po celou dobu přerušení splácení.  

• Úroky budou zachovány ve smluvní výši. 
• V případě spotřebitelů však mohou dosáhnout maximálně zákonné výše úroku z prodlení na úrovni repo sazby navýšené o osm procentních bodů. 

Moratorium se nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing, úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu a na úvěry, u kterých byl dlužník k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů. 

 

Odložení nájmů pro podnikatele

• Zákon zamezuje pronajímatelům jednostranně ukončit nájem pouze z důvodů prodlení nájemce s úhradou nájemného. 
• Nájemce bude na rozdíl od původního vládního návrhu povinen hradit energie a další služby. 
• K získání nároku na možnost odkladu platby nájmů je potřeba splnit následující podmínky: 
  • Jedná se o nájemné za období od 12. března 2020 do 30. června 2020. 
  • Nájemce musí pronajímateli osvědčit, že jeho neschopnost platit nájem je způsobena pandemií koronaviru, která znemožňuje nebo výrazně omezuje jeho činnost. 
• Na uhrazení splátek bude mít nájemce čas do konce roku 2020 (vláda původně požadovala až 31. březen 2022). Pokud k tomu nedojde, bude mít pronajímatel právo vypovědět nájemné po uplynutí pěti dnů. 
• Tato ustanovení neomezují pronajímatele, aby ukončil nájem z jiných důvodů.  

Pozn.: aktualizováno 25. 5. 2020