Soudní dvůr: Má holding nárok na odpočet DPH u „zmařené“ akvizice?
Touto otázkou se zaobíral Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v případu Ryanair Ltd. V říjnu 2018 rozhodl, že nárok na odpočet DPH u nákladů souvisejících s akvizicí, která se nakonec neuskutečnila, respektive nedošlo oproti původnímu plánu k převzetí všech akcií, existuje.
Šlo o případ letecké společnosti Ryanair, která měla v úmyslu nabýt veškeré akcie jiné letecké společnosti. V souvislosti se zamýšleným převzetím realizovala společnost Ryanair výdaje na poradenské a jiné související služby, tzv. akviziční náklady. K plánované transakci však nakonec kvůli uplatnění práva hospodářské soutěže nedošlo, Ryanair nabyl jen část plánovaného podílu na dané cílové společnosti.
Společnost Ryanair přesto uplatnila plný nárok na odpočet DPH z akvizičních nákladů, což irská finanční správa napadla. Ryanair argumentoval, že měl v úmyslu poskytovat cílové společnosti služby v oblasti jejího řízení, a proto se domnívá, že má právo uplatnit nárok na odpočet DPH u souvisejících nákladů. Jednou z hlavních předběžných otázek, kterou Nejvyšší soud Irska předložil SDEU bylo, zda pro nárok na odpočet DPH postačí záměr služby v oblasti řízení poskytovat. Irský soud se dále dotazoval, jestli akviziční náklady představují vstupy přímo a bezprostředně související se zamýšlenými aktivitami.
Stanovisko k danému případu předkládala generální advokátka Juliane Kokott a v rámci něj provedla poměrně detailní rozbor dosavadní judikatury SDEU k holdingovým společnostem.
Také SDEU shrnul většinu dosud judikovaných principů ohledně možného nároku na odpočet DPH u holdingových společností, zejména nutnost uskutečňování ekonomické činnosti. Tzv. aktivní holding může profitovat z nároku na odpočet DPH u souvisejících vstupů. Soud zdůraznil, že na druhé straně pouhá držba akcií a příjem dividend nepředstavuje ekonomickou činnost. Takový pasivní holding není v postavení osoby povinné k dani a nemůže si uplatnit odpočet DPH na vstupu.
Vzhledem k tomu, že hospodářské činnosti mohou spočívat v několika po sobě následujících úkonech, musí k nim být dle SDEU přiřazeny již i přípravné činnosti. Každou osobu, jejímž úmyslem potvrzeným objektivními okolnostmi je zahájit samostatně hospodářskou činnost a která vynakládá první investiční výdaje za tímto účelem, je tedy třeba považovat za osobu povinnou k dani.
Přestože SD EU v podstatě došel s advokátkou ke shodnému závěru, že nárok na odpočet DPH zaplacené v daném případě na vstupu existuje, jeho argumentace bohužel není tak podrobná. Soud však opětovně zdůraznil, že skutečnost, že zamýšlená hospodářská činnost nebyla uskutečněna, není rozhodující, pokud mají výdaje výlučnou příčinu v této zamýšlené hospodářské činnosti.