Švarcsystém v centru pozornosti: Pozor na rizikové nastavení vztahů
Švarcsystém, tedy zaměstnávání na základě obchodněprávní smlouvy, kdy ale tyto osoby vykonávají pro svého „zaměstnavatele“ závislou práci, je v České republice stále rozšířeným fenoménem. Závislou práci lze ale legálně vykonávat pouze v pracovněprávním vztahu. Pokuty padají nejčastěji v případě málo kvalifikovaných profesí, protože u nich je odhalení a prokázání švarcsystému nejsnazší. Státní úřad inspekce práce však ve svém zpravodaji varuje před užíváním švarcsystému nejen u dělnických, ale i u kvalifikovaných profesí.
Inspekce práce uvádí jako konkrétní příklad odhaleného švarcsystému činnost dispečerky dopravy na základě smlouvy o poskytování přepravních služeb a činnost vedoucího oddělení dopravy na základě příkazní smlouvy. Inspektorát shledal při kontrole v pracovní činnosti obou osob naplnění znaků závislé práce a uzavřené obchodněprávní smlouvy proto vyhodnotil jako simulovaná právní jednání, při kterých jednající strany navenek pouze předstírají vůli určitého právního jednání, ale jejich pravým účelem je zastřít skutečný stav odpovídající vztahu zaměstnavatele a zaměstnance.
Kontrola zjistila umožnění výkonu nelegální práce, přičemž v navazujícím přestupkovém řízení byla zaměstnavateli pravomocně uložena pokuta ve výši téměř půl milionu korun. Rozhodujícím aspektem při stanovení právní kvalifikace případu bylo zejména začlenění uvedených pracovníků do organizační struktury společnosti. Konkrétně, dispečerka dopravy zcela běžně a na každodenní bázi spolupracovala s ostatními odděleními zaměstnavatele, jejichž požadavky na zajištění dopravy vyřizovala. Pracovník na pozici vedoucího oddělení dopravy pak organizoval, řídil a kontroloval práci jemu podřízených zaměstnanců, ačkoliv sám formálně zaměstnancem nebyl.
Z naší zkušenosti je výše popsané nastavení velmi časté, přitom právě zařazení externích spolupracujících osob do organizační (hierarchické) struktury zaměstnavatele, kdy externí spolupracovníci běžně úkolují jednotlivé zaměstnance zaměstnavatele nebo od nich přijímají úkoly, bývá značně rizikové. Pro standardní obchodněprávní vztah je totiž typický samostatný výkonu určité činnosti a odpovědnost externího podnikatele pouze za výsledek. Zaměstnanci si často ani nejsou vědomi, že určité osoby zařazené do organizační struktury zaměstnavatele ve skutečnosti vůbec nejsou zaměstnanci.
Pokud tedy dlouhodobě spolupracujete s fyzickými osobami na základě obchodněprávní smlouvy, doporučujeme audit těchto vztahů z pohledu pracovního práva, zejména právě s ohledem na riziko posouzení spolupráce jako švarcsystému. V takovém případě totiž „zaměstnavateli“ hrozí vysoká pokuta až do výše deseti milionů korun, doměření daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, nebo i dočasný zákaz zaměstnávání cizinců. V nejzávažnějších případech rozsáhlých struktur založených za účelem snížení daňové povinnosti nelze vyloučit ani trestněprávní postih jak dané společnosti, tak jejích vedoucích pracovníků.