Z judikatury
5. 3. 2019

Trestání v daních

Nejvyšší správní soud v nedávném rozsudku potvrdil, že pokuta za opožděné podání daňového přiznání má povahu trestní sankce. Je-li to pro „pachatele“ příznivější, uplatní se při ukládání pokuty navzdory výslovným přechodným ustanovením pozdější právní úprava. To může v praxi znamenat snížení pokuty až na desetinu.

Jana Fuksová
Petr Janíček

Soud se v kauze sp. zn. 9 Afs 197/2018 zabýval případem fyzické osoby, která měla vedle příjmů ze zaměstnání příjmy z kapitálového majetku, ovšem jen drobné. Z jejich titulu byla povinna podat přiznání k dani z příjmů. To však učinila až s dvouletým zpožděním. Jádrem sporu s finančním úřadem se stala výše pokuty za opožděné tvrzení daně. V mezičase totiž začala platit nová mírnější právní úprava, která v podobných případech snižovala pokutu na jednu desetinu. Přechodná ustanovení však jasně uvádí, že mírnější sankce se použije až pro daňové povinnosti za zdaňovací období po účinnosti novely.

Nejprve bylo třeba posoudit, zda má pokuta za opožděné tvrzení daně povahu trestní sankce. Zde došel soud k závěru, že účel této sankce je represivní a odstrašující jako postih za jednání v rozporu se zákonem. Naopak nejde o peněžní kompenzaci škody způsobené státu opožděnou úhradou daně. Takový charakter mají například úroky z prodlení, které se za trestní sankci nadále nepovažují.

Na pokutu za opožděné tvrzení daně je proto nutno aplikovat ústavní zásady ukládání trestů vyplývající mimo jiné z Listiny základních práv a svobod. Obdobně jako dříve v případě penále Nejvyšší správní soud potvrdil, že tyto základní principy mají přednost před výslovným zněním zákona. V dané situaci se tedy aplikuje zásada použití pozdější právní úpravy ve prospěch daňového subjektu, a to i přes výslovné znění přechodného ustanovení novely zákona o daních z příjmů. Pro daňový subjekt to v konkrétním případě znamená snížení pokuty o 90 %. Přestože takto významné zmírnění je možné jen u fyzických osob, u nichž více než polovinu základu daně z příjmů tvoří příjmy ze závislé činnosti, přináší rozsudek další potvrzení, že i na daňové sankce se uplatní zásady ukládání trestů.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign