Určení místa plnění u roamingových služeb dle SDEU

Jihokorejská společnost SK Telecom poskytovala svým zákazníkům usazeným v Jižní Koreji služby roamingu během jejich pobytů v zahraničí – mimo jiné i v Rakousku. Operátor rakouské sítě poskytl společnosti SK Telecom za tímto účelem svou síť, a to za cenu včetně rakouské DPH. SK Telecom následně požádala o vrácení zaplacené DPH dle příslušné směrnice EU. 

Rakouský finanční úřad tuto žádost zamítl s tím, že poplatky za roaming účtované společností SK Telecom jejím zákazníkům v Jižní Koreji jsou zdanitelné v Rakousku. Zdůvodnil to ustanovením v rakouském zákoně o DPH, na jehož základě se místo plnění přesouvá do Rakouska, neboť zákazníci SK Telecom služby skutečně využili v Rakousku. Společnost SK Telecom tedy nesplnila podmínky pro navrácení DPH dle rakouského práva. 

SDEU řešil, zda toto ustanovení v rakouském zákoně je v souladu s článkem 59a směrnice o DPH. Článek 59a umožňuje členským státům považovat místo poskytnutí služeb, které se nachází mimo EU, za místo nacházející se na jejich území, pokud dochází na jejich území ke skutečnému použití nebo využití těchto služeb. Dle SDEU je tedy nejprve potřeba posoudit, zda jsou služby skutečně použity nebo využity na území členského státu EU. 

SK Telecom roamingové služby nabízela a poskytovala samostatně osobám dočasně se zdržujícím na území členského státu – tyto služby byly oddělené a nezávislé na ostatních komunikačních službách, které tyto osoby využívaly, a byly hrazeny zvlášť. SDEU proto shledal, že k jejich skutečnému užívání nebo využívání opravdu docházelo na území členského státu během dočasných pobytů zákazníků SK Telecom. 

V posuzovaném případě tedy došlo ke skutečnému využití služeb roamingu v Rakousku. Bez ohledu na zdanění v Jižní Koreji je možné považovat Rakousko za místo poskytnutí služeb. Na závěr podotýkáme, že český zákon o DPH článek 59a směrnice (pravidlo skutečné spotřeby) implementuje v užším rozsahu než ten rakouský, a tedy se uplatní v zásadě pouze na oblast služeb B2B.