Úrok z prodlení: jak vzniká a jak ho snížit

Na konci června Česká národní banka znovu zvedla repo sazbu, tentokrát na 7 % p. a. To významně ovlivňuje i výši úroků podle daňového řádu. Úrok z prodlení se od 1. července 2022 počítá sazbou 15 % ročně. Rostou tak náklady související s opožděnou úhradou daně, ale i význam kroků, kterými lze výši úroku snížit.


Jak se úrok z prodlení počítá?

Úrok z prodlení z nezaplacené částky daně začíná vznikat čtvrtý den po dni splatnosti daně. Nabíhá za každý další den prodlení a počítá se z neuhrazené daně vynásobené výší úrokové sazby složené z repo sazby ČNB platné k prvnímu dni kalendářního pololetí (tedy k 1. lednu nebo 1. červenci) a navýšení o pevnou část ve výši 8 procentních bodů. Správce daně jej vyměří v případě, že ke dni vyrovnání dluhu na dani dosáhla částka úroku alespoň 1 000 Kč.

Z konstrukce úrokové sazby vyplývá, že se její výše mění v závislosti na výši repo sazby, a to nejen s ohledem na jednotlivé datum splatnosti konkrétní daně, ale také v průběhu prodlení s úhradou jednoho nedoplatku na dani. To potvrzuje také pokyn Ministerstva financí (MF-18). Úroky z prodlení podle daňového řádu se v tom liší od civilních úroků z prodlení, kde je pro sazbu určující moment, kdy k prodlení došlo. Letos tedy budou sazby úroku z prodlení dvě: do 30. června 2022 11,75 % a od 1. července 15 %. I přes poslední novelu daňového řádu, která od 1. ledna 2021 významně snížila úroky z prodlení (pevná část úroku klesla ze 14 na 8 procentních bodů), úroky znovu přesahují hodnoty kolem 14 %.

Více než v minulosti je proto nutné dbát na včasnou úhradu všech daní, stejně jako na jejich správný výpočet. Úrok z prodlení se počítá stejně, ať už je daň zvyšována na základě dobrovolně podaného dodatečného přiznání nebo v důsledku vleklé daňové kontroly. Podání dodatečného daňového přiznání ale nabízí možnost prominutí až 20 % úroku.


Jak snížit úrok?

Snížení úroků dosáhne daňový subjekt, pokud si požádá o posečkání s platbou daně. Tím docílí prodloužení termínu splatnosti daně nebo jejího rozložení na splátky. Za dobu posečkání platí subjekt jen úrok z posečkané částky, který je oproti úroku z prodlení poloviční (pro 2. pololetí roku 2022 tak bude sazba úroku z posečkané částky činit 7,5 %).

Po úhradě dlužné daně lze také požádat o prominutí úroku – žádost je v tomto případě zpoplatněna. Na základě důvodů uvedených v žádosti může správce daně vyhovět a snížit úrok o 20 až 100 %. Doporučujeme při formulaci důvodů vzít v potaz pokyn GFŘ D-47, který pro situace i procentuální výši prominutí uvádí příklady.

V situaci, kdy poplatník ví o potenciálním doměrku (například v případě daňové kontroly), může limitovat úrokové náklady tím, že částku daně na svůj daňový účet uhradí před doměřením daně samotné. Díky přeplatku na daňovém účtu, který ale musí být na úhradu daně skutečně využit, úrok z prodlení naběhne jen za období od původní splatnosti daně do dne, kdy byla daň na daňový účet předčasně uhrazena.

Sdílet článek