Úroky z úroků podle NSS? Ano, ale jen někdy
Nejvyšší správní soud („NSS“) se v poslední době hned dvakrát zabýval možností přiznat daňovému subjektu úroky z úroků, které správce daně odmítal dlouhodobě přiznat a vyplatit. Dozajista potěší, že taková možnost existuje. Finanční správě se tak nemusí vyplatit postup, kdy vytrvale odmítá přiznávat a vyplácet nejen úroky z neoprávněného jednání správce daně, ale také „kordárenské“ úroky ze zadržovaných odpočtů (nazývané podle společnosti, která je u NSS poprvé vymohla). Za často vleklý boj může být plátce DPH odměněn dalšími úroky z úroků, opět ve výši přes 14 % ročně.
V prvním posuzovaném případě bylo poplatníkovi vráceno penále, správce daně však otálel více než devět měsíců s přiznáním úroku z neoprávněného jednání správce daně z tohoto penále. Soud nejprve v obecné rovině připustil, že i úroky náležející daňovému subjektu mohou být daní, jejíž nezákonné stanovení je opět kompenzováno úrokem z neoprávněného jednání správce daně ve výši přes 14 % ročně. Dále upřesnil svou stávající judikaturu k otázce úroků z úroků. Zde se nejednalo o úrok průběžně účtovaný z postupně narůstajícího úroku prvního, ale o úrok z pevně zafixované částky, kterou je třeba chápat jako novou jistinu. NSS zdůraznil, že nelze tolerovat prodlení správce daně, který odmítá prvotní úrok vyplatit. Daňový subjekt tak musí mít nárok na druhý úrok, který je svým charakterem paušalizovanou náhradou škody.
V další kauze šlo o úroky z „kordárenských“ úroků. Tyto úroky ze zadržovaných odpočtů poprvé potvrdil NSS na podzim 2014. Až po téměř třech letech a řadě dalších rozsudků změnila daňová správa svůj přístup a začala je přiznávat. Řada plátců DPH však musela o tyto úroky dlouze bojovat. NSS nyní připustil povinnost na straně správce daně přiznat další úrok z pozdního vyplacení těchto úroků – opět ve výši přes 14 % ročně. Soud sice odmítl, že by „kordárenské“ úroky musel správce daně vyplácet automaticky, a tudíž by automaticky vznikl nárok na úroky z úroků. Nicméně pokud správce daně i přes žádosti daňového subjektu odmítal opakovaně „kordárenské“ úroky přiznat a vyplatit, je třeba určit, kterou ze žádostí lze považovat za žádost o jejich vyplacení. Na základě ní potom bude daňovému subjektu náležet úrok z úroků.
Soudci se tentokrát opět postavili na stranu daňových subjektů. Z obou rozsudků je patrná snaha kompenzovat nedůvodné průtahy na straně správce daně. V krajních případech může totiž obrana vyjít daňový subjekt dráž než úroky, které může získat. NSS vyslal poměrně jasný signál, že nelze oddalovat přiznání a vyplacení úroku, aniž by daňovému subjektu nenáležela odpovídající kompenzace.