Z judikatury
4. 9. 2019

Ústavní soud rozetnul spory o uplatnění rozhodčí doložky, zastal se spotřebitelů

Ústavní soud nedávno vydal dva významné nálezy, ve kterých se zabýval otázkou spotřebitelských úvěrů a rozhodčích doložek v úvěrových smlouvách. Obě rozhodnutí potvrzují současný trend, kdy se celá justiční soustava důsledně snaží vyvažovat nerovnoměrné postavení spotřebitele.

Petr Kučera

Judikatura týkající se možností a podmínek využití rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách byla po mnoho let značně rozporuplná a často si vzájemně protiřečí. Změnu přineslo až sjednocující rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (NS). Ten dovodil, že rozhodčí doložka, která neobsahuje přímé určení rozhodce nebo alespoň konkrétní způsob jeho určení, je absolutně neplatná.

Z následné rozhodovací praxe NS vyplynulo, že neplatná rozhodčí doložka znemožňuje další pokračování rozhodčího řízení. To musí být zastaveno a rozhodčí nález vydaný v takovém řízení je nicotný. Pokud je na jeho základě vedena exekuce, musí být zastavena.

Ústavní soud v nedávné době završil několik let trvající spory ohledně aplikace rozhodčí doložky. V obou případech, které rozhodoval, se jednalo o situaci, kdy dlužníci na základě smlouvy o úvěru čerpali finanční prostředky od nebankovních společností. Součástí úvěrových smluv byla i rozhodčí doložka, která však byla sjednána v rozporu s výše uvedenou judikaturou NS. 

Úvěrové společnosti od smluv odstoupily v důsledku toho, že dlužníci nespláceli své úvěry. Následně přistoupily k vymáhání dluhu, a to prostřednictvím rozhodce. Rozhodčí žaloba byla však v obou případech podána až několik měsíců po výše popsaném sjednocujícím rozhodnutí NS. 

Ústavní soud následně rozhodoval o argumentu dlužníků, že v důsledku neplatně sjednané rozhodčí doložky nedošlo k zastavení promlčecí lhůty v běžícím soudním nebo rozhodčím řízení. Obecně totiž platí opak. Pokud je dluh uplatněn u soudu či rozhodce, stanovená promlčecí lhůta neběží a po dobu, kdy se o věci rozhoduje, nemůže dojít k promlčení dluhu.

Ústavní soud se s touto otázkou vypořádal poměrně netradičně, když vyhověl argumentům dlužníků a potvrdil, že celý dluh je již promlčen. Došlo totiž ke zneužití rozhodčí doložky v situaci, kdy úvěrové společnosti muselo být známo, že tato doložka je absolutně neplatná. 

Ústavní soud se tedy v dalším z řady spotřebitelských sporů přiklonil na stranu spotřebitelů jako slabší strany. Je však otázkou, zda tento příklon již není neúměrný. Důsledkem totiž nemusí být proklamovaná rovnost zbraní, ale to, že napříště bude slabší stranou podnikatel. 

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign