Valorizace minimální mzdy i zrušení rozvrhu dovolené. Další novely zákoníku práce na obzoru
Velká novela zákoníku práce sotva nabyla účinnosti a vláda již projednává další dvě samostatné novely. Podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) má dojít ke změně mechanismu navyšování minimální a zaručené mzdy, zrušení povinnosti vypracovávat rozvrh dovolené a rovněž ke změnám v kolektivním vyjednávání při působení více odborových organizací u jednoho zaměstnavatele. Zároveň MPSV počítá se zavedením institutu ručení za mzdu ve stavebnictví.
Stěžejní navrhovanou změnou je zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy. Ta by se nově měla počítat jako součin koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. MPSV tak slibuje zvýšení předvídatelnosti zvyšování minimální mzdy a odstranění každoročních jednání o jejím zvýšení. Orientačně by se tak mohla minimální mzda pohybovat mezi 45–50 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství, tj. pro rok 2024 by se jednalo přibližně o 20 až 22 tis. Kč. Této změny se ale dočkáme nejdříve od roku 2025.
MPSV také zvažuje zrušení institutu zaručené mzdy. Podle názoru MPSV by ochrannou funkci před nízkým ohodnocením měla plnit právě minimální mzda. Návrh zákona ale rovněž připouští zachování zaručené mzdy. V této variantě by se ale snížila její nejvyšší hodnota, a to z 2násobku minimální mzdy na 1,6násobek minimální mzdy.
Novela má také zrušit povinnost vypracovat písemný rozvrh čerpání dovolené. Ministerstvo považuje uvedenou povinnost pouze za formalitu, která zbytečně zvyšuje administrativní zátěž zaměstnavatelů. Tato povinnost by se totiž od nového roku vztahovala také na zaměstnance pracující na dohody (DPP, DPČ), u nichž je plánování dovolené rok předem ještě obtížnější. Zaměstnavatel tak bude pouze povinen zaměstnancům písemně oznámit určenou dobu čerpání dovolené alespoň 14 dní předem.
Změn by se měl dočkat i proces uzavírání kolektivních smluv v případě, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. V současné době totiž platí, že pokud se odborové organizace neshodnou na obsahu kolektivní smlouvy, zaměstnavatel nesmí s žádnou z těchto organizací kolektivní smlouvu uzavřít. Jakákoli odborová organizace, bez ohledu na svou velikost, respektive počet zaměstnanců, které zastupuje, tak může jednání o kolektivní smlouvě zablokovat. Pro tento případ přináší novela zvláštní postup, ve kterém bude zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s jednou nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u něj zaměstnaných. Tento postup pak může nadpoloviční většina všech zaměstnanců zablokovat písemným prohlášením, ve kterém mohou rovněž označit jimi preferovanou odborovou organizaci. Poté by zaměstnavatel byl oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu pouze s tou odborovou organizací, která byla tímto způsobem označena stejným (nadpolovičním) počtem zaměstnanců. Uvedené opatření by tak mělo přispět k zásadnímu rozšíření a zefektivnění kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni.
Poslední dílčí změnou má být zavedení ručení podnikatelů v oblasti stavebnictví za mzdy zaměstnanců svých poddodavatelů. Stavební podnikatel bude ručit v rozsahu podílu poddodavatelů na smluvním plnění pro tohoto podnikatele, a to až do výše minimální mzdy. Za poddodavatele se přitom považuje i agentura práce, pokud k podnikateli dočasně přidělila své zaměstnance. Zaměstnanci ve stavebnictví tak budou moci svou mzdu požadovat jak po svém zaměstnavateli, tak po stavebním podnikateli.