Právo
6. 8. 2019

Zjednoduší se likvidace obchodních společností?

Vláda schválila návrh nařízení, jehož cílem má být zjednodušení procesu likvidace právnických osob po administrativní a finanční stránce. Některým subjektům má odpustit uveřejnění jejich vstupu do likvidace v Obchodním věstníku zcela, jiným zčásti. Vzhledem ke složitosti celého procesu likvidace, je ale deklarované zjednodušení spíše kosmetického charakteru. Likvidovaným společnostem ani likvidátorům ve většině případů kýženou úlevu nepřinese.

Lucie Patková
Karolína Tomsová

S účinností od 1. srpna 2019 budou upraveny některé otázky Obchodního věstníku, mimo jiné se změní i způsob zveřejňování oznámení o vstupu do likvidace. V současné době jsou všechny likvidované právnické osoby povinny zajistit dvojí zpoplatněné zveřejnění oznámení o svém vstupu do likvidace v Obchodním věstníku s výzvou pro věřitele k přihlášení pohledávek. V případě právnických osob zapisovaných do jiného než obchodního rejstříku tuto povinnost zcela nahradí možnost bezplatně zveřejnit údaje o vstupu do likvidace a výzvu pro věřitele ve veřejném rejstříku, a to po dobu tří měsíců a dvou týdnů. U obchodních korporací, zapisovaných do obchodního rejstříku, bude možné tímto způsobem nahradit jedno oznámení v Obchodním věstníku. 

Standardní proces likvidace obchodních korporací je nicméně natolik administrativně náročný, že odpadnutí jednoho zveřejnění v Obchodním věstníku likvidátorovi ani likvidované společnosti nijak zásadně nepomůže, a to ani po finanční stránce. Ušetřený poplatek za jedno zveřejnění v Obchodním věstníku, pohybující se řádově v tisícikorunách, bude pro většinu likvidovaných společností spíše zanedbatelnou položkou.

Ministerstvo spravedlnosti chystanou změnu odůvodňuje tím, že informace uveřejněná ve veřejném rejstříku, tj. zdroji přístupném široké veřejnosti, dokáže plně nahradit oznámení v Obchodním věstníku. To ovšem vyvolává otázku, proč by se oznámení v Obchodním věstníku nemělo odpustit i právnickým osobám zapisovaným do obchodního rejstříku. Připomeňme, že vstup do likvidace oznamují společnosti nejen svým věřitelům, ale také některým státním orgánům, jako finančnímu úřadu či správě sociálního zabezpečení. Považuje-li se oznámení ve veřejném rejstříku za dostatečné ve vztahu k soukromým osobám, proč jej nepovažovat za dostatečné i ve vztahu k orgánům státní správy? Upuštění od požadavku oznamovat vstup do likvidace státním orgánům by přitom likvidátorovi administrativně usnadnilo proces likvidace více než snížení počtu oznámení v Obchodním věstníku. 

Připravovaná změna tak pomůže snad jen těm právnickým osobám, které nemají žádné dluhy, majetek ani zaměstnance, jsou zapsány do jiného než obchodního rejstříku a jejich motivace přistoupit k likvidaci je snížena zejména očekáváním souvisejících nákladů. Likvidace běžně fungujících společností zapsaných v obchodním rejstříku je oproti tomu velmi komplexní proces, náročný nejen po právní stránce, ale i po té daňové a účetní. 

Rozhoduje-li se vedení obchodní korporace pro likvidaci, mělo by vzít v úvahu skutečnost, že ukončovat činnost až v  průběhu likvidace je zpravidla administrativně složitější než před ní. Od okamžiku vstupu do likvidace je pravomoc statutárního orgánu prakticky suspendována. Nadále lze činit pouze kroky vedoucí k ukončení likvidace, přičemž je třeba postupovat v úzké spolupráci s likvidátorem. Likvidace skutečně je formálním procesem jen pro společnosti, které se na ni řádně připravily a jsou před ní tzv. prázdnou schránkou, stejně však zpravidla trvá nejméně čtyři měsíce. 

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign