Změny v čerpání ošetřovného i otcovské

Jednou ze schválených změn je i prodloužení možné doby čerpání dávky otcovské poporodní péče. Otcovská náleží zejména novopečeným tatínkům, kteří byli po stanovenou dobu účastni na nemocenském pojištění a jsou zapsáni v rodném listu dítěte. Ti mohli doposud v prvních šesti týdnech od narození dítěte čerpat otcovskou po dobu jednoho týdne. Nově to budou týdny dva. Zároveň se prodlouží lhůta pro její čerpání o kalendářní dny, po které bylo dítě ve svých prvních šesti týdnech hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo jeho matky (například muselo zůstat v inkubátoru), čímž se doba pro čerpání prodlužuje a otcovskou tedy bude možné čerpat i po uplynutí šestitýdenní lhůty. Mimoto může otcovskou dovolenou čerpat i jiná osoba (bez ohledu na pohlaví), která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je, aby dítě ke dni převzetí nedosáhlo sedmi let věku. Těchto osob se týká pouze prodloužení otcovské, nikoliv prodloužení lhůty pro její čerpání. Nemění se ani výše otcovské, která činí 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. 

Mimo to novela zavádí i změny v čerpání dlouhodobého ošetřovného. Nadále by mělo platit, že na ošetřovné má nárok osoba účastná na nemocenském pojištění, která pečuje o osobu, která byla z důvodu závažné poruchy zdraví hospitalizována a lze předpokládat, že její zdravotní stav bude vyžadovat dlouhodobou péči po dobu alespoň třiceti kalendářních dnů. Nově ale postačí, pokud osoba byla hospitalizována po dobu čtyř dnů, namísto dřívějších sedmi, a nebude nutné žádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče pro účely vyřízení dávky ošetřovného v den ukončení hospitalizace, ale až do osmi dnů po jejím ukončení. Navíc pokud půjde o ošetřování nevyléčitelně nemocných osob, jejichž stav vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí, tak bude možné ošetřovné čerpat i bez předchozí hospitalizace. Na dávku běžného ošetřovného zase budou mít nárok i osoby, které s ošetřovaným nežijí ve společné domácnosti. 

Evropská work-life balance směrnice by měla usnadnit sladění pracovních a rodinných povinností. Například tím, že zavádí možnost výkonu práce z domova, tu však zaměstnavatel bude mít právo s odůvodněním odmítnout. V cizině může být zajímavou změnou i právo rodičů dětí do osmi let věku žádat zaměstnavatele o flexibilní rozložení pracovní doby nebo povinnost rozložit rodičovskou dovolenou mezi oba rodiče tak, aby každý z rodičů měl alespoň dva měsíce rodičovské dovolené, která je nepřenositelná na druhého rodiče. V České republice je ale využití obou těchto modelů nepravděpodobné, neboť o jinou úpravu pracovní doby mohou rodiče žádat už nyní a rodičovskou dovolenou mohou využít oba současně. Limitace se zde týká pouze rodičovského příspěvku, který může být vyplácen pouze jednomu z nich. Zdá se tedy, že nejvýznamnější změnou, kterou tato směrnice přinese do České republiky, je právě prodloužení otcovské.