Co zaměstnavatelům přinese rok 2021 v oblasti pracovního a cizineckého práva?

Z pohledu množství přijatých zákonů, opatření a nařízení patřil uplynulý rok pro zaměstnavatele asi k nejturbulentnějším v moderní historii Česka. Předpisy související s koronavirovou pandemií se přijímaly jako na běžícím páse a měnily se, bez nadsázky, ze dne na den. V této pandemické legislativní smršti mohly snadno zapadnout další novinky, které zákonodárci pro zaměstnavatele na rok 2021 připravili, stejně jako některé přelomové rozsudky Nejvyššího soudu.

1. ledna 2021 nabývají účinnosti zásadní změny, které přinesla novela zákoníku práce (některá ustanovení novely nabyla účinnosti už v červenci 2020). Nově je dovolená založena na týdenní pracovní době zaměstnance s tím, že výměra bude ve výsledku vyjádřena v hodinách. Je zaveden zcela nový institut sdíleného pracovního místa. V rámci snahy o sladění rodinného a pracovního života je možné, aby jedno pracovní místo sdíleli dva zaměstnanci, případně i více zaměstnanců a střídali se na něm v rámci své pracovní doby, kterou si sami rozvrhují. Navýšeno bylo rovněž jednorázové odškodnění pozůstalých, a to nejméně na dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Novinkou je i pracovní volno pro táborové vedoucí a jiné osoby pořádající akce pro děti a mládež. Pro účast na těchto akcích mají zaměstnanci v kalendářním roce nárok na placené volno v délce až jednoho týdne. 

Se začátkem nového roku byla navýšena minimální a zaručené mzda. Pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin se minimální měsíční mzda zvýšila ze 14 600 Kč na 15 200 Kč, hodinová pak z 87,30 Kč na 90,50 Kč. Nejnižší úrovně zaručené mzdy, které jsou rozděleny do osmi skupin a jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, se v letošním roce pohybují mezi 15 200 Kč až 30 400 Kč měsíčně, resp. 90,50 Kč až 181,00 Kč za hodinu. 

Vystoupení Spojeného království z EU, tzv. brexit, dopadá na zaměstnávání britských občanů na území České republiky. Od počátku roku už neexistuje mezi Spojeným královstvím a EU volný pohyb pracovníků. Na britské občany se nahlíží jako na občany třetích zemí, kteří musí mít platné povolení k zaměstnání a k pobytu, aby mohli na území České republiky pracovat. Výjimka platí pro ty, kteří v České republice pobývali a pracovali už před koncem roku 2020. U těchto britských občanů a jejich rodinných příslušníků jsou zachována jak pracovní, tak pobytová práva založená před koncem loňského roku, s výjimkou vyslaných zaměstnanců. Pracovníci vyslaní do Česka před koncem roku 2020 mají sice garantováno příznivější zacházení, včetně možnosti dokončit předpokládanou dobu vyslání i po 31. prosinci 2020, ale pro toto období musí formálně disponovat povolením k zaměstnání, které vydává příslušná pobočka úřadu práce. 

Počínaje 1. lednem, musí cizinci, kteří jsou držiteli některých typů povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, nově absolvovat adaptačně-integrační kurzy pro cizince. Úpravu těchto kurzů obsahuje zákon o pobytu cizinců a vyhláška o provádění adaptačně-integračních kurzů.  

Naše shrnutí zakončíme přelomovým rozhodnutím Nejvyššího soudu z loňského roku, které se zabývalo (ne)rovným odměňováním. Byť bylo rozhodnutí vydáno v konkrétním sporu, závěry Nejvyššího soudu lze zobecnit. Soud nerozporoval, že i na stejné pozici se může jednat o rozdílnou práci nebo práci rozdílné hodnoty, za kterou může náležet odlišná odměna. Pokud však zaměstnavatelé s pracovišti ve více regionech odměňují své zaměstnance na stejných pozicích rozdílně, musí být připraveni uvést a prokázat konkrétní důvody pro takový postup. Ty mohou spočívat jen v kritériích připuštěných zákoníkem práce, nikoli ve společenském nebo ekonomickém prostředí daného regionu. Blíže viz náš článek ze zářijových aktualit

Pro více informací nás neváhejte kontaktovat

Sdílet článek