Country-by-Country Reporting – nejčastější chyby první fáze

Do tohoto dne bylo nutné podat na Specializovaný finanční úřad tzv. ohlášení – tedy jen informaci o tom, kdo ze skupiny je povinen CbCR podat. To se týkalo všech českých subjektů, kterým první vykazované účetní období skončilo před 31. říjnem 2017. Toto datum již minulo, a tak se můžeme společně ohlédnout a shrnout, do jaké míry se českým subjektům dařilo tuto povinnost plnit.

Finanční správa informovala, že k 31. říjnu 2017 bylo podáno celkem 3 500 ohlášení. Nejčastější chybou byla nesprávná forma podání. Přestože jediným povoleným způsobem bylo elektronické podání skrze aplikaci EPO, mnoho subjektů podalo ohlášení prostřednictvím datové schránky. Finanční správa se snažila dotyčné subjekty upozornit na chybné podání v co nejkratším možném termínu, aby měly možnost svou chybu napravit a podat tento formulář včas přes EPO.

Je až neuvěřitelné, jak rozmanité a někdy i dosti zapeklité situace mohou v rámci nadnárodních skupin nastat. V některých případech bylo totiž poměrně složité najít nejvyšší mateřskou společnost, v jiných zase navázat komunikaci s do té doby neznámými členy skupiny. V důsledku toho se tak druhou nejčastější chybou stala nejasná identifikace reportující entity, která by měla CbCR za celou skupinu nadnárodních podniků podat. Ačkoliv by za jednu skupinu měla podávat CbCR vždy jen jedna společnost – obvykle nejvyšší mateřská společnost – z obdržených ohlášení vyplývalo, že u některých skupin uvedených v ohlášení podávalo CbCR hned několik společností najednou.

Kvůli obtížnému rozlišení pojmů ohlášení a oznámení (což je jen jiné označení pro CbCR) bylo velmi častou chybou nesprávné nahlášení české entity jako reportující entity.

Vzhledem k tomu, že pro české daňové subjekty jde o zcela novou povinnost, správce daně se rozhodl být poměrně shovívavý. Dle informací od představitelů finanční správy správce daně v případech, kdy u daňového subjektu budou zjištěna některá z výše uvedených či jiných pochybení, neformálně vyzve daňový subjekt k nápravě. Pokud daňový subjekt odstraní chybu do konce kalendářního roku, správce daně jej nebude za pozdní podání ohlášení pokutovat. Doplňujeme, že povinnost podat ohlášení je na rozdíl od podání oznámení jednorázová. Nové ohlášení se podává pouze v situacích, kdy dojde ke změně v ohlašovaných informacích. Ohlášení tedy není nutné podávat každý rok.