Deal or No Deal. Brexit pohledem práva duševního vlastnictví
Zřejmě nejdůležitější mezinárodněprávní událost příštího roku – brexit – bude mít zásadní dopady v řadě oblastí: počínaje právy unijních občanů v EU přes regulaci finančního sektoru až po vykonatelnost britských rozsudků v EU (a samozřejmě naopak). Poněkud stranou brexitového informačního mainstreamu zůstává budoucnost práv duševního vlastnictví, která prošla za dobu členství Británie v EU nejednou harmonizací.
Podívejme se na osud autorských práv a ochranné známky EU, a to jak v případě brexitu s dohodou, tak bez dohody (tzv. hard brexit). U autorských práv je situace jednodušší a jak pro autory, tak pro uživatele jejich děl navíc i přehlednější. Autorské právo je totiž na úrovni EU harmonizováno zejména prostřednictvím směrnic. Směrnice sama o sobě není přímo účinná a musí být vždy zákonodárcem daného členského státu tzv. transponována do podoby běžného národního zákona (u nás typicky autorského zákona). Brexit samozřejmě nebude mít zásadní vliv na dosavadní znění britských zákonů. Britský autorský zákon (Copyright, Designs and Patents Act 1988) implementující většinu evropských autorskoprávních směrnic nedozná v přímém důsledku brexitu žádných změn. Uvedené platí jak v případě brexitu s dohodou, tak „hard brexitu“. Nadto je autorské právo upraveno i několika mezinárodními dohodami, na jejichž aplikaci v UK nemá členství království v EU jakýkoli vliv.
Ochrana autorských děl na ostrovech tak zůstane brexitem v zásadě nedotčena. Vliv bude mít brexit na některé přeshraniční aspekty užívání autorských děl, jako je jejich satelitní přenos nebo přenositelnost online obsahu. Základní ochrana autorských děl nicméně zůstane nedotčena, ať už bude forma brexitu jakákoli. I z tohoto důvodu současný návrh smlouvy o vystoupení autorské právo nijak neupravuje.
V případě ochranných známek EU je situace odlišná. Ochranná známka EU je na úrovni Unie upravena přímo aplikovatelným nařízením a na rozdíl od autorských práv není ošetřena jakoukoli mezinárodní dohodou.
Pokud by Británie nepřijala žádné jednostranné vnitrostátní řešení, ochranné známky EU by v případě „hard brexitu“ na území Británie 29. března 2019 jednoduše zanikly a daná označení by v zemi nebyla jakkoli chráněna. Z tohoto důvodu smlouva o vystoupení stanoví, že vlastník ochranné známky EU se automaticky, bez jakéhokoli přezkumu stane držitelem národní ochranné známky v Británii stejného znění a pro stejné výrobky a služby, jako měla dosavadní ochranná známka EU. K tomu však musí být smlouva o vystoupení schválena, což se v době psaní tohoto článku zdá velmi nejisté.
I v případě brexitu bez dohody to však vypadá pro držitele unijních známek pozitivně. Podle sdělení britské vlády budou známky EU v Británii i po brexitu chráněny prostřednictvím nového rovnocenného britského práva (new, equivalent UK right). Vláda dokonce uvádí, že všichni vlastníci budou britskými úřady vyrozuměni o tom, že nabyli nové britské vnitrostátní označení. Zda tomu tak skutečně bude, prozatím nevíme, jedná se pouze o nezávazné sdělení britských úřadů. A to v žádném případně neznamená, že se bez dalšího promítne do závazného právního předpisu.
V případě neschválení smlouvy o vystoupení ze strany UK tak lze jednoznačně doporučit sledovat legislativní kroky britské vlády a případně včas podat přihlášku britské vnitrostátní ochranné známky, která nahradí zanikající ochrannou známku evropskou.