Jak nouzový stav ovlivňuje zaměstnávání cizinců
Vyhlášení stavu nouze v České republice přineslo mnohá opatření, která mají dopad nejenom na české občany, ale také na cizince pobývající na našem území. O opatřeních souvisejících s uzavřením hranic jsme již informovali, níže přinášíme souhrnný přehled dalších dopadů aktuální situace.
Platnost povolení a víz
Usnesením vlády ze dne 13. a 18. března se automaticky prodlužují povolení k zaměstnání a víza vydaná před vyhlášením stavu nouze, pokud by jejich platnost uplynula nejpozději 60 dní ode dne jeho skončení. Nově se prodlouží tak, aby skončila uplynutím doby 60 dnů ode dne skončení nouzového stavu. Prodloužení je podmíněné trváním platného pracovněprávního vztahu cizince k českému zaměstnavateli po celou dobu trvání nouzového stavu. Opatření tak opomíjí cizince, které do České republiky dočasně vyslal jejich zahraniční zaměstnavatel a kteří tudíž nejsou přímí zaměstnanci české společnosti. Obdobné pravidlo bylo přijato také pro agenturní zaměstnance.
Uzavření hranic schengenského prostoru?
Ačkoli EU minulý týden avizovala záměr uzavřít hranice schengenského prostoru na 30 dní, prozatím vydala pouze doporučení členským státům, jak přistupovat k hraničním kontrolám. Prioritou je zajištění bezpečnosti, ale také udržení volného pohybu zboží a služeb a především důsledná kontrola osob překračujících vnější hranice, včetně zdravotní prohlídky. EU zároveň potvrdila pravomoc jednotlivých členských států dočasně regulovat vstup na své území, včetně zavedení hraničních kontrol.
Změna zaměstnavatele cizince
Usnesením vlády ze dne 19. března dochází k uvolnění pravidel pro držitele zaměstnaneckých karet, kteří se rozhodnou změnit svého zaměstnavatele. Dle zákona o pobytu cizinců může držitel zaměstnanecké karty až na některé výjimky požádat odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra (OAMP) o souhlas se změnou zaměstnavatele nejdříve šest měsíců po vydání první karty. Nyní je možné o změnu požádat i před uplynutím šestiměsíční lhůty.
Další výraznou změnou je i zkrácení povinného předstihu pro oznámení o záměru změny zaměstnavatele v některých specifických případech. Za normálních okolností je cizinec povinen oznámit OAMP plánovanou změnu zaměstnavatele nejméně 30 dní předem. OAMP v rámci této lhůty cizinci a budoucímu zaměstnavateli sdělí, zda jsou splněny podmínky pro provedení změny. V případě, že budoucí zaměstnavatel provádí tzv. krizová opatření nebo k jejich provádění napomáhá, postačí, když je změna zaměstnavatele pouze oznámena OAMP, a to nejpozději v den nástupu cizince do nového zaměstnání. Podmínky jsou považovány za splněné už samotným oznámením cizince. Mezi zaměstnavatele provádějící krizová opatření můžeme zařadit např. společnosti, které vyrábí zdravotnické pomůcky.
Podávání žádostí na území ČR / schvalovací lhůty
OAMP momentálně neumožňuje podávat žádosti v cizineckých záležitostech (např. žádost o prodloužení pobytového oprávnění) fyzicky na svých pracovištích. Vydal doporučení, aby cizinci využili poštovní služby. Toto doporučení se týká i žádostí, které by měl cizinec ze zákona podat osobně. Vzhledem k nastalé situaci lze také předpokládat zdržení schvalovacích procesů u již podaných žádostí. Všechny schůzky sjednané na OAMP pro období po 16. březnu byly automaticky zrušeny a vzhledem k omezení činnosti OAMP pouze na nejurgentnější případy a úkony tak ve většině případů dojde k přeobjednání termínů až po ukončení nouzového stavu.
Prominutí zmeškání lhůt
Jakkoli se dají předpokládat prodlevy při schvalování žádostí ze strany státních orgánů, nedochází automaticky k prodloužení všech lhůt platných pro cizince. OAMP už avizovalo, že ke každé žádosti bude nadále přistupovat individuálně, hodlá však zohlednit jak obtíže spojené s osobním vyřízením úkonu, tak ztížení možností využití služeb pošty. Po ukončení nouzového stavu budou mít žadatelé 15 dní, aby požádali o prominutí zmeškání lhůty. S žádostí přitom bude potřeba spojit i zmeškaný úkon. Momentálně OAMP předpokládá prominutí zmeškání úkonů, které mohou cizinci učinit osobně na některém z pracovišť OAMP nebo poštou. Nebude však promíjet lhůty jednotlivcům, kteří mají datovou schránku – ať už jí disponuje cizinec sám, nebo jeho zplnomocněný zástupce.
Pendleři
Hojně diskutovaným tématem posledních dní jsou přeshraniční pracovníci, kteří jezdí za prací z/do České republiky do/ze sousedních států, tzv. pendleři. Úřady postupně upřesnily tento pojem – jedná se o pracovníky, kteří pravidelně překračují hranice státu kvůli svým ekonomickým aktivitám, a to původně do 50 km od státní hranice, nyní do 100 km. Status pendlera byl přiznán pouze osobám, které hranice z pracovních důvodů překračují několikrát týdně, nikoli těm, kteří v Česku pravidelně pobývají celý týden a pak se na víkend vrací do svých domovských zemí. Splnění podmínek byli pendleři povinni prokazovat při hraniční kontrole potvrzením zaměstnavatele. Pravidla dále zpřísnila s účinností od 21. března, kdy byla pendlerům uložena povinnost předkládat při každém přechodu hranice „knížku přeshraničního pracovníka“.
Situace pendlerů se však dynamicky mění i dále – u osob překračujících hranici s Německem a Rakouskem nebude od 26. března požadováno plnění podmínky denní četnosti přechodu hranic, ale naopak pendlování v 21denních obdobích s povinnou dvoutýdenní karanténou mezi jednotlivými turnusy. Nově však budou moci cestovat i do větší vzdálenosti než 100 km od státních hranic.
Aktualizace seznamu rizikových zemí
23. března došlo ke změně seznamu zemí s vysokým rizikem přenosu nákazy koronavirem vedeného ministerstvem zdravotnictví. Na soupis přibyla Austrálie, Izrael, Kanada, Malajsie, Portugalsko a USA. Ke stejnému datu pak byla vyřazena Jižní Korea a Čína. Navrátilce z rizikových zemí čeká povinná dvoutýdenní karanténa.
Situace se neustále vyvíjí a výše uvedené body shrnují pouze ta nejdůležitější opatření, která se dotknou cizinců. V případě, že jste se setkali se specifickou situací, je vám náš tým imigračních služeb k dispozici.