Je nařízení o obalech v ohrožení?

Nařízení o obalech má vést především k omezení jednorázových plastů, vyšší míře recyklace, minimalizaci velikosti obalů nebo povinnému zálohování. Nařízení přijala EU v prosinci 2024 a uplatňovat se začne od srpna 2026.

Společnosti z obalového sektoru napříč EU však podaly žaloby, když kritizují především následující body nařízení:

• Povinnost opakovaně používat přepravní obaly. Nařízení stanovuje, že do roku 2030 musí být alespoň 40 procent přepravních obalů (například palet, krabic) opakovaně použitelné, do roku 2040 pak 70 procent. Žalobci však argumentují, že tato povinnost nevede efektivně k zamýšlenému cíli nařízení a není vhodným nástrojem pro jeho dosažení.
• Zákaz vybraných jednorázových plastů. Kontroverzní je rovněž zákaz některých jednorázových plastových obalů, který podle žalobců diskriminuje tím, že jiné materiály takto omezovány nejsou.
• Povinné zálohování. Zavedení povinného zálohování je ze strany některých žalobců považováno za nepřiměřený zásah do podnikatelských svobod, který podle nich omezuje vnitřní trh EU a obchodní svobodu.

Napětí mezi ekologickými cíli a průmyslem

Nařízení o obalech je důležitým pilířem Zelené dohody (Green Deal) a snahy EU o udržitelnou správu zdrojů a snížení (nejen) plastového odpadu. Současná právní bitva však ukazuje napětí mezi ambiciózními ekologickými cíli a praktickou realizovatelností opatření v průmyslu. Zatímco ekologické organizace nařízení vítají jako nezbytný krok, obalové společnosti varují před destabilizací výrobních řetězců, růstem nákladů a před ohrožením inovací.

Co bude následovat?

Nyní je na Tribunálu, aby posoudil přijatelnost a opodstatněnost jednotlivých žalob. V případě, že žaloby budou opodstatněné, Tribunál rozhodne o tom, jestli je nařízení – nebo některá jeho ustanovení – v rozporu s unijním právem, a tudíž se nebudou aplikovat.

Nicméně prozatím musejí společnosti počítat s tím, že se nařízením budou muset od srpna 2026 řídit.