Zpět na výpis

Koronavirus – nová výzva pro zaměstnavatele

Rozšiřování nákazy koronaviru staví společnosti před nelehkou situaci. Zejména personalisté přemýšlejí, jak zaměstnance efektivně chránit a zároveň udržet podnik provozuschopný. Situaci komplikují jarní prázdniny a zaměstnanci vracející se z rizikových oblastí, ale i narůstající panika. Jak tedy postupovat?

Především je vhodné sledovat aktuální situaci a doporučení úřadů a zajistit dostatečnou informovanost zaměstnanců – zejména o hygienických zásadách snižujících pravděpodobnost nákazy, o příznacích nemoci a rizikových oblastech. A také o postupu pro případ, kdy se příznaky objeví nebo kdy zaměstnanec v problematických lokalitách pobýval. V rámci preventivních opatření by zaměstnavatelé měli vybavit pracoviště dezinfekčními a ochrannými pomůckami a omezit zahraniční pracovní cesty na nezbytné minimum. Zapomenout by neměli ani na pravidelnou komunikaci s odbory, radou zaměstnanců a zástupcem pro oblast BOZP, pokud ve společnosti působí. 

Dále je vhodné konzultovat situaci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, tj. závodním lékařem. Především se v předstihu domluvit, jak postupovat, pokud by některý ze zaměstnanců vykazoval znaky onemocnění, přišel do styku s nemocnými nebo pobýval v rizikové lokalitě. Obecně platí, že má-li zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, může ho vyslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Mnozí lékaři ale kvůli zamezení šíření viru v čekárnách přijali speciální opatření – o přístupu svého závodního lékaře by měl zaměstnavatel vědět. Doporučujeme také s lékařem konzultovat, jaké další preventivní kroky učinit. 

Vykazuje-li pracovník příznaky onemocnění, zejména pokud přicestoval z regionu postiženého nákazou nebo byl v kontaktu s infikovanou osobu, měl by jej zaměstnavatel vyzvat, aby svůj stav bezodkladně konzultoval s lékařem. Pokud lékař zaměstnance shledá dočasně práce neschopným, nebo mu nařídí karanténu, půjde o překážku v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. 

U profesí, které lze vykonávat na dálku, může být řešením i izolace zaměstnance od kolegů pomocí home office. Ten však nelze nařídit, zaměstnanec musí s výkonem práce mimo běžné pracoviště souhlasit. Obdobný princip se uplatní u neplaceného volna. Dalším nástrojem může být nařízení dovolené – podle zákoníku práce je však potřeba oznámit zaměstnanci termín dovolené alespoň 14 dnů předem, nesouhlasí-li s kratší lhůtou. Nejedná-li se ani o dočasnou pracovní neschopnost, karanténu, ani o home office, ale zaměstnavatel z důvodu prevence nepřipustí výkon práce na pracovišti, půjde o překážku v práci na straně zaměstnavatele s plnou náhradou mzdy. 

Vedou-li preventivní opatření k vysoké absenci, nezbyde než zmobilizovat zbývající pracovní sílu. Například úpravou rozpisu směn, kterou je však obecně možné provést nejméně s dvoutýdenním předstihem, nebyla-li domluvena kratší lhůta, nebo nařízením práce přesčas v rámci zákonných limitů. Pokud by bylo potřeba rušit již schválenou dovolenou, je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci vzniklé náklady. 

Šíření nákazy komplikuje i zaměstnávání cizinců. Už od začátku února nesmí česká ambasáda v Pekingu a generální konzuláty v Šanghaji, Chengdu a v Hong Kongu přijímat žádosti o víza a pobytová oprávnění, vést o nich řízení či vydávat rozhodnutí, včetně udělování víz. Opatření zamezuje jak podání nové žádosti o vydání povolení, tak i schválení žádosti již dříve podané. České zastupitelské úřady v Číně momentálně umožňují pouze podání žádostí o krátkodobá víza rodinným příslušníkům občanů České republiky. Nelze vyloučit, že opatření ještě zpřísní – například, že bude zákaz rozšířen na další země nebo bude schválení žádosti podmíněno doložením potvrzení o bezinfekčnosti.