Může se jednat o švarcsystém, když je smlouva o dílo uzavřena mezi právnickými osobami? NSS podal jasný výklad
Nejvyšší správní soud nedávno vydal další rozsudek týkající se švarcsystému i zastřeného zprostředkování zaměstnání. Pro posouzení, zda se jedná o vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, je podle něj rozhodující hlavně to, jak své postavení vnímá zaměstnanec. Na shora uvedený závěr nemůže mít podle NSS žádný vliv ani skutečnost, že mezi společností, u které byla práce konána (objednatelem) a společností, která pracovníky zajistila (zhotovitelem) byly uzavřeny smlouvy o dílo a probíhala fakturace. NSS tak dal za pravdu jak inspektorátu práce, tak soudům nižších stupňů a potvrdil více než milionovou pokutu.
V posuzovaném případě měl objednatel uzavřeny smlouvy o dílo s několika společnostmi – zhotoviteli díla. Faktickou realizaci díla na pracovišti objednatele zajišťovalo několik pracovnic cizí státní příslušnosti. S těmi neměl objednatel uzavřenou žádnou smlouvu. NSS se zabýval otázkou, zda skutečnost, že mezi objednatelem a zhotovitelem je uzavřena smlouva o dílo, na základě které probíhá i fakturace, a naopak mezi objednatelem a cizinkami žádná smlouva uzavřena není, může mít vliv na to, zda se vztah mezi objednatelem a cizinkami dá posoudit jako výkon závislé práce, tedy jako tzv. švarcsystém.
Cizinky pracovaly na společném pracovišti se zaměstnanci objednatele. Vykonávaly stejnou nebo podobnou práci, byly zaškolovány, kontrolovány, úkolovány i odměňovány zaměstnanci objednatele. Stravovaly se ve společné jídelně a bydlely na ubytovně objednatele. Na pracovišti se dle zjištění soudu nevyskytovali zaměstnanci zhotovitele, kteří by cizinky úkolovali. S většinou dotčených cizinek neměl uzavřeny žádné smlouvy ani zhotovitel. Naopak, všechny cizinky považovaly za svého zaměstnavatele právě objednatele. Interní postavení cizinek na pracovišti se tak žádným způsobem nelišilo od postavení zaměstnanců objednatele. NSS tak potvrdil závěr jak inspektorátu práce, tak soudů nižších stupňů, že výkon práce cizinek naplnil ve vztahu k objednateli všechny znaky závislé práce, a tedy že se jednalo o švarcsystém.
NSS konstatoval, že na shora uvedené závěry neměla vliv ani skutečnost, že mezi společnostmi byla uzavřena smlouva o dílo a probíhala fakturace. Tento smluvní vztah vyhodnotil NSS jako účelový: s cílem zastírat skutečnost, že cizinky vykonávaly závislou práci pro objednatele. Účelovost NSS dovodil mezi jiným proto, že se v řízení nepodařilo prokázat, že by cizinky byly ve smluvním (např. pracovněprávním) vztahu k zhotoviteli. Naopak za svého zaměstnavatele považovaly objednatele, a to i přesto, že s ním neměly uzavřenou žádnou smlouvu. Kdyby se smluvní vztah mezi cizinkami a zhotovitelem podařilo prokázat, nejednalo by se pravděpodobně o švarcsystém, ale o zastřené zprostředkování zaměstnání. Za zastřené zprostředkování zaměstnání by dle aktuální legislativy hrozila 10milionová pokuta nejen zhotoviteli, ale i objednateli díla.
Kontroly nelegálního zaměstnávání figurují již mnoho let v plánu kontrolních akcí inspektorátů práce a sankce za ně jsou velmi přísné, a to jak pro toho, kdo nelegální práci umožní, tak pro toho, kdo pracovníky poskytne. Nejinak tomu je i pro letošní rok. Jen pro ilustraci: v loňském roce bylo v oblasti nelegálního zaměstnávání uloženo 677 pokut v souhrnné výši 165 mil. Kč; za zastřené zprostředkování zaměstnání pak 134 pokut v souhrnné výši téměř 67 mil. Kč. Mezi nelegálními pracovníky výrazně převažují cizinci nad českými zaměstnanci.
Zaměstnavatelům doporučujeme, aby jak probíhající, tak budoucí smluvní vztahy se svými dodavateli pečlivě prověřili, a to jak obsah smluvní dokumentace, tak i to, jakým způsobem spolupráce fakticky probíhá nebo bude probíhat.