Zpět na výpis

Některá úskalí odkladu splácení úvěrů

Nový zákon o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 je účinný od 17. dubna 2020. Možnost odložit splácení některých úvěrů se ale pojí s určitými výkladovými nejasnostmi i málo zmiňovanými omezeními úvěrovaných.

Nový zákon stanoví pouze základní rámec práv a povinností. Úvěrující mají možnost vyhovět žádostem i u úvěrů do úpravy zákona nezahrnutých, nebo poskytnout odklad za výhodnějších podmínek na základě individuální dohody s úvěrovaným. 

Nakládání s majetkem během moratoria

Je-li úvěrovaný právnickou osobou, je podle textu zákona povinen zdržet se během ochranné doby nakládání s majetkem, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Mezi taková jednání podle důvodové zprávy patří i výplata zisku a jiných prostředků ze společnosti, mimořádných odměn či splácení dluhů poskytnutých spřízněnými osobami. 

Kromě specifických omezení vyplývajících z úvěrových smluv tak úvěrované společnosti musí vyhodnotit své hospodaření během ochranné doby i v tomto kontextu. 

Zahrnuté druhy úvěrů 

Zákon se obecně vztahuje na odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěry nebo obdobné finanční služby. Vyloučeny jsou některé výslovně vyjmenované typy úvěrů včetně například opakujících se úvěrových rámců (revolvingové úvěry, kontokorenty, kreditní karty), nebo fakturace s odloženou splatností, je-li odložení bezplatné a v souladu s běžnou obchodní praxí. Tento negativní výčet ale přináší řadu nejasností.  

Máme za to, že zmíněné typy úvěrů jsou vyloučeny zcela, tedy i v případě, že jejich úvěrový rámec aktuálně končí, tedy není možné další čerpání. Komplikované je i zařazení leasingových služeb. Zatímco operativní leasing je nepochybně vyloučen, na finanční leasing s právem následného odkupu dle našeho názoru zákon dopadá.  Na činnosti jako je například faktoring by se zákon naopak aplikovat neměl. 

Ochranná doba, „předčasné“ a opakované žádosti o odklad

Ochranná doba běží od měsíce následujícího po oznámení úvěrovaného. Zatímco zákon výslovně upravuje dohody o odkladu uzavřené před jeho účinností, nevyjadřuje se k možnosti nejprve požádat o tzv. zkrácenou ochranou dobu – do 31. července 2020 a následně o její prodloužení do 31. října 2020. Podle našeho výkladu takový postup možný není a úvěrovaný nemá – v režimu zákona – možnost využít ochranné doby takto „nadvakrát“. 

Odvolatelnost oznámení úvěrovaného

V této souvislost se nabízí i otázka, zda může úvěrovaný oznámení o úmyslu využít ochrannou dobu odvolat. Dle našeho názoru je po doručení oznámení možná pouze dohoda, nikoliv jednostranné odvolání ze strany úvěrovaného. 

Posuzování úvěruschopnosti

Podle zákona se při posuzování úvěruschopnosti nemá přihlížet k účinkům ochranné doby. Případná informace předávaná do registru dlužníků by měla být označena speciálním příznakem o využití ochranné doby dlužníkem. Nicméně stále platí obecná povinnost individuálně posuzovat úvěruschopnost žadatelů o úvěr, ve kterém tato skutečnost hraje svoji roli.