Nezávislá seskupení osob ve finančním sektoru?
Konec září přinesl dva přelomové rozsudky Soudního dvora Evropské unie (SDEU) významné nejen pro finanční sektor. Soudci v dlouho očekávaných rozhodnutích odpověděli na otázku, zda mohou nezávislá seskupení osob fungovat v bankovnictví a pojišťovnictví. Jednalo se o problematiku, v níž se neshodovala odborná veřejnost ani generální advokáti.
U SDEU se sešlo několik kauz týkajících se osvobození od DPH pro nezávislá seskupení osob. Společně mohly přinést reálnou využitelnost seskupení i pro český finanční trh. Tento potenciál však zůstane nenaplněn. Rozhodnutí v kauzách C-605/15 Aviva a C-326/15 DNB Bank naopak překvapivě konstatují, že toto osvobození nelze vůbec aplikovat na sektor finančních a pojišťovacích služeb. SDEU se tak odklonil od implicitních závěrů z roku 2003 v rozsudku
C-8/01 Taksatorringen ve věci sdružení malých a středních pojišťoven. Tehdy rozhodl, že osvobození nezávislého seskupení osob v konkrétním případě nesmí vést k ohrožení hospodářské soutěže. Neodmítl však jeho existenci v pojišťovacím sektoru.
SDEU se v nynějším odůvodnění zaměřil především na systematické zařazení seskupení nezávislých osob ve směrnici o DPH. Dále zdůraznil, že veškerá osvobození představují výjimku z obecného pravidla a jejich výklad má být co nejužší. Výsledkem těchto úvah je závěr, že nezávislá seskupení osob mohou fungovat pouze ve vztahu ke službám, které jsou osvobozené ve veřejném zájmu (podle čl. 132 směrnice), většinou se jedná o zdravotnictví a školství.
Soudci si byli zřejmě vědomi, o jak přelomové rozhodnutí v některých zemích půjde. V závěru rozsudků proto upozornili, že se nelze vracet k uzavřeným obdobím. Připomněli také, že finanční správy se nemohou vůči daňovým poplatníkům domáhat přímého účinku směrnice. Toho se však nemusí obávat český finanční trh, který místo nezávislých seskupení osob využívá spíše DPH skupiny.