Ochrana věřitelů ve světle novely zákona o přeměnách

Zřízení dostatečného zajištění

Novela zákona o přeměnách mění zejména vymezení pohledávek, jejichž zajištění mohou věřitelé požadovat, a časový rámec uplatnění práva na zajištění. To platí obdobně i pro pohledávky budoucí nebo podmíněné. V dosavadním znění zákona se ochrana při doslovném výkladu vztahovala pouze na nesplatné pohledávky, které vznikly před zápisem přeměny do obchodního rejstříku.

Nově se výslovně připouští, že právo na dostatečné zajištění mají i věřitelé pohledávek budoucích či podmíněných, pokud vyplývají ze závazků vzniklých před zveřejněním projektu přeměny a jestliže se v důsledku přeměny zhorší jejich dobytnost. Pohledávky, ohledně nichž vznikne právo na dostatečné zajištění, tedy nemusí ke dni publikace projektu přeměny existovat. Zákon o přeměnách tímto poskytuje vyšší míru ochrany věřitelům pohledávek, které vznikají na základě dlouhodobých smluvních vztahů (např. úvěrových, nájemních nebo rámcových smluv).

Změnám týkajícím se přeshraničních přeměn obchodních společností jsme se věnovali v tomto článku.

Pokud nedojde mezi věřitelem a osobou zúčastněnou na přeměně k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, musí věřitel uplatnit právo na dostatečné zajištění u soudu nejpozději do tří měsíců ode dne zveřejnění projektu přeměny, jinak toto právo zaniká (prekluzivní lhůta). Dosud přitom byla dána lhůta šestiměsíční, která běžela ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. V praxi tak dojde k podstatnému zkrácení lhůty, které dává společnostem zúčastněným na přeměně větší právní jistotu. Na druhou stranu zvyšuje požadavky na bdělost věřitelů při ochraně jejich práv. Pro praxi je rovněž velmi důležité, že zákon nově výslovně stanoví, že podání návrhu věřitele na dostatečné zajištění nebrání zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

Zákon o přeměnách po novele nově rovněž stanovuje, že dostatečné zajištění zřizuje přímo soud svým rozhodnutím. V této souvislosti novela výslovně stanovuje některé aspekty soudního řízení, například požadavek na osvědčení důvodné obavy věřitelem, nutnost přihlédnutí k druhu a výši pohledávky soudem a zřízení zajištění nejdříve dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku. V praxi jako zajištění přichází v úvahu zejména zřízení zástavního práva nebo poskytnutí jistoty.

Informační povinnost

Nově rovněž nebude nutné zveřejňovat oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin ani upozornit věřitele na jejich práva v obchodním věstníku. Postačí, pokud osoba zúčastněná na přeměně uloží vedle projektu přeměny do sbírky listin i upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců (resp. zaměstnance) a společníky na jejich práva. Novela tak zjednodušuje proces zveřejnění projektu přeměny a snižuje finanční náklady přeměn obchodních společností. V praxi podle našeho názoru může být problematické nové pravidlo, které stanovuje povinnost zveřejnit upozornění na práva věřitelů, zaměstnanců a společníků rovněž na internetových stránkách zúčastněné osoby v případě, že internetové stránky zřizuje. Toto pravidlo tak dopadne na všechny akciové společnosti a ty společnosti s ručením omezeným (případně jiné korporace), které si internetové stránky zřídily dobrovolně. V praxi může být prokazování skutečnosti, že upozornění bylo zveřejněno na internetových stránkách společnosti po celou zákonem požadovanou dobu (jeden měsíc přede dnem schválení přeměny) složité. Míru nutnosti a způsob prokazování této skutečnosti pravděpodobně vyjasní až praxe.

Účinnost novely

Pro praxi je rovněž důležitá otázka, jakým zněním zákona o přeměnách se budou řídit už zahájené přeměny. Novela v přechodných ustanoveních stanovuje, že pokud byl projekt přeměny vypracován (tj. podepsán) ve znění zákona účinném přede dnem nabytí účinnosti novely (19. července 2024), dokončí se přeměna podle zákona v současném znění. Orgán společnosti příslušný ke schválení přeměny nicméně může rozhodnout (tzv. opt-in režim), že se v již probíhající přeměně má postupovat podle zákona v novém znění.