Platby nájemného v době pandemie II – daňové dopady
Vládní návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 by měl ochránit nájemce komerčních prostor, kteří jsou v prodlení s placením nájemného. Návrh může negativně dopadnout na cash-flow pronajímatelů z titulu daňových povinností.
Nájemci, jejichž neschopnost platit nájemné je způsobena pandemií koronaviru, by měli být chráněni před jednostrannou výpovědí z nájmu z důvodu prodlení s úhradou nájemného. V případě nájmu prostor sloužících k podnikání (komerční prostory) se zákon vztahuje na nájemné za období od 12. března do 30. června 2020. Ochranná doba, v rámci které je nutno nájemné uhradit, končí 31. prosince 2020, což je významná změna oproti původnímu vládnímu návrhu, kde se počítalo s možností úhrady nájemného až do 31. března 2022.
Z daňového hlediska je nutné, aby pronajímatelé dostáli svým daňovým povinnostem, zejména z pohledu daně z příjmů a DPH. Pronajímatelé účtující v podvojném účetnictví jsou tedy povinni odvést daně ze svých výnosů v obecných lhůtách v návaznosti na kalendářní nebo hospodářský rok, a to bez ohledu na neuhrazení nájemného. V případě, kdy je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, nebude díky zkrácení ochranné doby, ve které musí být nájemné uhrazeno, docházet k negativním cash-flow dopadům na pronajímatele z titulu daně z příjmů. Výjimkou mohou být ty případy, kdy někteří z nájemců ukončí svoji podnikatelskou činnost. Negativní cash-flow dopady z důvodu odvodu daně z příjmů však může mít neuhrazené nájemné na ty pronajímatele, kteří mají za zdaňovací období hospodářský rok.
Také z pohledu DPH je nutné, aby pronajímatelé, kteří jsou plátci DPH, deklarovali nájemné ve svých DPH přiznáních dle obecných pravidel pro stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění, tzn. obecně na měsíční bázi, není-li upraveno jinak. Tito pronajímatelé jsou tak povinni uhradit DPH z nájemného v zákonných lhůtách. Na druhou stranu nemůže zůstat bez povšimnutí, že nájemci mají nárok na odpočet DPH z daňových dokladů dle obecných legislativních principů, to znamená bez ohledu na neuhrazení nájemného.
Tyto negativní dopady je možné eliminovat podáním žádosti o posečkání s úhradou daně spolu s žádostí o prominutí úroků z posečkání. Tento postup ale pro pronajímatele představuje jistou administrativní zátěž a riziko, že nebude žádosti vyhověno. V případě, že nedojde k úhradě nájemného z důvodu ukončení podnikatelské činnosti nájemce, bude potom například možné aplikovat režim opravy základu daně (DPH) u nedobytné pohledávky.
S obdobnými problémy se budou potýkat i vlastníci pronajímaných bytů, tomuto tématu se budeme věnovat v příštím vydání.
V případě dotazů nebo potřeby řešení daňových dopadů konkrétní situace se na nás neváhejte obrátit.