Podpora z programu Antivirus pokračuje v novém kabátě

Vláda rozhodla o prodloužení současného režimu B programu Antivirus. Poslanecká sněmovna současně schválila dlouho očekávaný režim C, který by měl spočívat v prominutí části pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které je povinen platit zaměstnavatel.

Prodloužení režimu B a nový režim C

Program Antivirus v rámci režimů A a B už od počátku nouzového stavu zaměstnavatelům částečně kompenzuje náhrady mezd, které svým zaměstnancům vyplácejí v souvislosti s některými překážkami v práci. Zatímco režim A se vztahuje na situace nuceného uzavření či omezení provozu v důsledku krizových nebo mimořádných opatření a karantény, do režimu B spadají související hospodářské potíže, se kterými se zaměstnavatelé potýkají, jako je absence významné nebo klíčové části zaměstnanců nebo omezení dostupnosti vstupů nebo poptávky po službách nebo výrobcích. 

Podpora v rámci obou režimů měla skončit na konci května 2020. Vláda 25. května rozhodla, že se období uznatelnosti výdajů režimu B prodlouží do 31. srpna 2020. Režim A tak zřejmě od června pokračovat nebude. Zatímco v důsledku rozvolňování podnikatelských a dalších činností provozy uzavřené nebo omezené krizovými nebo mimořádnými opatřeními budou spíše výjimkou, zaměstnavatelé mohou v praxi pocítit konec státní podpory při karanténě zaměstnance. 

V závěru minulého týdne pak Poslanecká sněmovna schválila dlouho očekávaný režim C programu Antivirus. Podle navrhované úpravy se má prominout část pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které jsou povinni platit zaměstnavatelé (tj. 24,8 % z úhrnu příjmů jejich zaměstnanců), a to za měsíce červen až srpen 2020. V praxi má prominutí fungovat tak, že až na zákonem uvedené výjimky, se do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíc, na který se prominutí vztahuje, nezahrnou vyměřovací základy jeho zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce, a to až do výše 1,5násobku průměrné mzdy za každého zaměstnance. 

Nárok na prominutí pojistného má mít zaměstnavatel, který zaměstnává v posledním dni kalendářního měsíce nejvýše 50 zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Další podmínkou je, že počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020 a úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020.  

Současně platí, že zaměstnavatel musí pro získání nároku na prominutí pojistného zaplatit včas pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci a nemůže v příslušném kalendářním měsíci současně čerpat jiné prostředky z programu Antivirus.  

Nárok na prominutí pojistného pak nemají zaměstnavatelé z veřejného sektoru, někteří poskytovatelé zdravotních služeb a zaměstnavatelé, kteří nebyli ke dni 1. června 2020 daňovými rezidenty ČR, EU nebo EHP. 

Podmínky pro splnění nároku na prominutí části pojistného se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc. Podle MPSV o prominutí pojistného není třeba žádat. Zaměstnavatelé pouze v měsíčním výkazu oznámí OSSZ snížení vyměřovacího základu a zaplatí snížené pojistné.  

Stanovení superhrubé mzdy je zatím neznámou

Nezodpovězenou otázkou zůstávají daňové dopady, které s prominutím části zaměstnavatelova pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti souvisejí. V současné době tvoří základ daně pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti hrubý příjem zúčtovaný zaměstnavatelem zaměstnanci za příslušný kalendářní měsíc navýšený o související odvody pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (tzv. superhrubá mzda). Pokud dojde k prominutí části zaměstnavatelova pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak tedy bude za příslušný kalendářní měsíce stanovena superhrubá mzda zaměstnance?  

Dle stávající právní úpravy je možné dovodit, že pokud odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za zaměstnavatele bude ve výši 0 Kč, bude základ daně stanoven jen ve výši hrubého zúčtovaného měsíčního příjmu. Je však zapotřebí zmínit, že ministerstvu financí byla položena stejná otázka na metodický výklad této změny a její dopad do stanovení superhrubé mzdy. Dle jejich neoficiálního vyjádření by prominutí části zaměstnavatelova pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nemělo mít vliv na stanovení superhrubé mzdy a nemělo by tak dojít ke snížení odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Jakmile ministerstvo financí či Generální finanční ředitelství vydají oficiální stanovisko v dané věci, budeme vás informovat. 

Zatímco o prodloužení režimu B už je rozhodnuto, na konečnou podobu režimu C si musíme počkat, když příslušný zákon musí ještě schválit ve stavu legislativní nouze Senát a podepsat prezident. 

Sdílet článek