Schrems versus Facebook podruhé
Rakušan Maximilian Schrems vstoupil do povědomí zejména v souvislosti s rozhodnutím SDEU, který zrušil rozhodnutí Evropské komise prohlašující USA za zemi bezpečnou pro předání osobních údajů z EU (tzv. Safe Harbour). Nyní Soudní dvůr EU rozhodoval o předběžné otázce, zda má být Schrems ve sporech se sociální sítí Facebook považován za spotřebitele podle práva EU, i když používá svůj profil rovněž jako „profesionální“ aktivista.
Schrems podal k rakouským soudům několik žalob, kterými se domáhal rozhodnutí o nezákonnosti zpracování osobních údajů jeho a sedmi dalších uživatelů společností Facebook. Nejvyšší rakouský soud v této souvislosti požádal SDEU o odpověď na předběžnou otázku, zda je možné Schremse považovat za spotřebitele dle evropského práva, i když svůj facebookový profil používá zároveň ke své aktivistické činnosti (mimo jiné k informování o soudních sporech, které s Facebookem vede). Vyřešení této otázky je podstatné pro rozhodnutí, zda jsou evropské soudy o takovýchto žalobách vůbec příslušné rozhodovat.
SDEU svým aktuálním rozhodnutím uzavřel, že uživatel soukromého účtu na Facebooku neztrácí postavení spotřebitele, pokud vydává knihy, přednáší, provozuje internetové stránky, vybírá dary a nechává si postoupit nároky řady spotřebitelů za účelem uplatnění těchto nároků u soudu. Naopak za spotřebitele nelze považovat osobu, která uplatňuje u soudu určeného dle svého bydliště nejen své vlastní nároky, ale i nároky jiných osob, jež na ní byly postoupeny.
Ve zmíněném rozhodnutí šlo také o procesní záležitost, zda lze postoupené nároky uplatnit u soudu v místě bydliště žalobce. To soud odmítl. Na Schremse své nároky ohledně ochrany spotřebitele a tvrzeného porušení ochrany osobních údajů postoupilo celkem okolo 25 000 uživatelů Facebooku a negativní odpověď soudu znamená, že v tuto chvíli není v EU přípustná hromadná žaloba spotřebitelů z více členských států (na rozdíl od USA a tamní „class action“). Tato možnost však bude připuštěna v oblasti ochrany osobních údajů nadcházejícím GDPR a na půdě EU se diskutuje o tom, zda rozšířit tuto možnost obecně.