Školkovné a školné hrazené za rodinné příslušníky zaměstnanců
Pokračujeme v sérii článků zaměřených na zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), a to z pohledu vybraných zaměstnaneckých benefitů, které mohou být předmětem hlášení. Tentokrát se podíváme na téma školkovného a školného placeného za rodinné příslušníky zaměstnanců – velmi rozšířený benefit, který má ale svá daňová specifika.
Úvodní článek najdete zde: Na co se připravit s příchodem JMHZ: hlášení zaměstnaneckých benefitů | KPMG Česká republika
Příspěvek na školkovné
Mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci byli na začátku roku 2024 po zavedení limitu pro osvobození vybraných volnočasových benefitů nepříjemně překvapeni. Navzdory politické podpoře zkrácených úvazků pro rodiče nebo rozvoji různých forem předškolního vzdělávání totiž do nového limitu spadl také nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na školkovné pro děti zaměstnanců. Takto by rodič, zvláště v případě soukromých školek, osvobození mohl vyčerpat do limitu již v prvních měsících roku.
Ministerstvo financí v návaznosti na rozruch vyvolaný v médích nejprve vydalo Informaci k metodice ocenění školkovného a slíbilo postup ošetřit také legislativně.
Novela zákona o daních z příjmů platná od 1. července 2024 nový způsob ocenění benefitu ve formě školkovného placeného zaměstnavatelem za rodinné příslušníky zaměstnanců zakomponovala přímo do zákona o daních z příjmů. Její účinnost byla nastavená zpětně od 1. ledna 2024.
Novela zákona o daních z příjmů stanovila speciální způsob ocenění tohoto nepeněžního příjmu u zaměstnance. Hodnotu benefitu může zaměstnavatel stanovit na úrovni ceny obvyklé v místě a čase pro školky zřizované obcí, krajem nebo státem nebo určit v částce odpovídající nejvyšší měsíční úplatě za předškolní vzdělávání dle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání. Benefit v podobě školkovného tak může činit maximálně 8 % minimální mzdy za kalendářní měsíc na jedno dítě (1 664 Kč pro rok 2025), ale může být zohledněn i v částce nižší (odpovídající ceně obvyklé).
To znamená, že nehledě na skutečnou výši příspěvku (nákladů) zaměstnavatele, který může v soukromém sektoru dosahovat i desítek tisíc korun měsíčně, se benefit do limitu osvobození zaměstnanci zohlední jen do výše dle jednoho ze zmíněných přístupů pro ocenění.
Současně je třeba vzít v úvahu také případný příspěvek samotného zaměstnance na úhradu školkovného. Pokud by příspěvek dosahoval hodnoty benefitu stanoveného zaměstnavatelem podle zákona o daních z příjmů (tj. ceny obvyklé nebo nejvyšší měsíční úplaty dle vyhlášky), benefit by na straně zaměstnance vůbec nevznikl, a to ani v případě, kdy by skutečná výše školkovného hrazeného zaměstnavatelem byla vyšší.
Speciální pravidla pro ocenění se nepoužijí jen u školkovného hrazeného jiným předškolním zařízením, ale i v případě firemních školek.
Jakmile úhrn volnočasových benefitů překročí limit osvobození, stane se příspěvek na školkovné zdanitelným příjmem zaměstnance, který současně podléhá odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Pokud je příspěvek na školkovné na straně zaměstnance osvobozen od daně, z pohledu zaměstnavatele se v takovém případě musí jednat o daňově neuznatelný náklad, a to ve výši skutečně vynaložených prostředků na tento benefit, bez ohledu na výši ocenění na straně zaměstnance. Daňově uznatelným nákladem se příspěvek (opět ve výši skutečných výdajů) stává ve chvíli, kdy poskytnutá hodnota benefitů překročí zákonný limit osvobození, a to za předpokladu, že nárok zaměstnance na příspěvek vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.
Zaměstnavatel může zvolit alternativní možnost a považovat náklady za daňově uznatelné dle speciálního ustanovení zákona o daních z příjmů. V tom případě bude nepeněžní příjem na straně zaměstnance považován za zdanitelný, a to ve výši ceny obvyklé nebo nejvyšší měsíční úplaty dle vyhlášky. Bude také podléhat odvodům pojistného.
Pro úplnost doplňujeme, že peněžní příspěvek na školkovné bude vždy zdanitelný v plné výši.
Příspěvek na jiné vzdělávání rodinných příslušníků
Benefit ve formě nepeněžního příspěvku na školné, respektive na jiné vzdělávání než použití zařízení péče o děti předškolního věku, se oceňuje standardním způsobem. Jeho hodnota je tedy stanovena v ceně obvyklé, nejčastěji ve výši skutečných nákladů vynaložených zaměstnavatelem (pokud náklady nejsou ovlivněny např. specifickým vztahem mezi zaměstnavatelem a vzdělávací institucí).
Příspěvek na jiné formy vzdělávání se také zahrnuje do zákonného limitu pro osvobození volnočasových benefitů ve výši poloviny průměrné mzdy za rok, nicméně zde již v plné výši. Obecně by se přitom mohlo jednat jak o školné nebo jiné než předškolní vzdělávání dětí zaměstnanců, tak o nejrůznější formy vzdělávání pro jiné rodinné příslušníky.
Na straně zaměstnavatele standardně platí, že nepeněžní příspěvek na školné osvobozený u zaměstnance musí představovat daňově neuznatelný náklad. V případě, že volnočasové benefity překročí daný limit, stává se část benefitů nad stanovenou hranici pro zaměstnance zdanitelným příjmem a zaměstnavatel si může tuto část nárokového plnění uplatnit jako daňově uznatelný náklad.