Soud zrušil mimořádná opatření. Jaké budou praktické dopady?
Městský soud v Praze s účinností k 27. dubnu zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví. K postupnému uvolňování aktuálních omezení zároveň přikročila i vláda. Nejzásadnější praktický dopad tak soudní rozhodnutí bude mít pravděpodobně v oblasti odpovědnosti státu za škodu, neboť nepřímo zvýšilo expozici státu vůči případným nárokům podnikatelů domáhajících se náhrady škody vzniklé v důsledku přijatých mimořádných opatření.
Návrh na zrušení se týkal dvou mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví o omezení maloobchodního prodeje a dvou o omezení volného pohybu osob. Podle navrhovatele překročilo ministerstvo vydáním předmětných opatření meze své působnosti a pravomoci. Návrh opatření navíc nebyl zveřejněn, tudíž ani připomínkován. Navrhovatel proto považoval opatření za nepřezkoumatelná, nesrozumitelná (neboť obsahují mnohé nejasnosti), nepřiměřená a chaotická.
Spor se týkal i samotné formy přijatých opatření. Zatímco ministerstvo je považovalo za právní předpis, soud se nakonec ztotožnil s názorem navrhovatele, že jde o tzv. opatření obecné povahy. Soud se v mnoha bodech ztotožnil s navrhovatelem a 23. dubna rozhodl, že opatření nebyla přijata právem předvídaným způsobem. Omezení práv takové povahy může podle soudu činit pouze vláda na základě krizového zákona. Jejich vydání ministerstvem zdravotnictví představovalo narušení principu fungování právního a demokratického státu, včetně dělby moci. S ohledem na účel, pro který byla přijata, ovšem soud přikročil k jejich zrušení až k budoucímu datu – a to k 27. dubnu. Rozsudek soudu je pravomocný, v úvahu nyní ze strany ministerstva přichází kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ministerstvo se už vyslovilo, že této možnosti využije.
Vláda ale už 24. dubna ustoupila od přísného omezení volného pohybu osob a přeshraničního cestování (toto omezení předmětem soudního přezkumu nebylo) a vydala nová mírnější opatření. Také přistoupila k urychlení harmonogramu postupného otevírání provozoven. Nejen vzhledem k rozsudku vláda požádala o prodloužení nouzového stavu a Poslanecká sněmovna skutečně prodloužila jeho trvání do 17. května.
Z praktického pohledu tak tento rozsudek především znamená jasnější cestu k případné náhradě škody. Pokud by mimořádná opatření vydávalo ministerstvo zdravotnictví v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví, bylo by již v teoretické rovině velmi složité vymáhat na státu škodu vzniklou v jejich důsledku. Vláda svá opatření ale vydává v režimu krizového zákona, který na rozdíl od zákona o ochraně veřejného zdraví obsahuje zvláštní úpravu odpovědnosti státu za škodu. S ohledem na zrušení mimořádných opatření soudem nyní může navíc přijít ke slovu i odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, respektive nezákonným rozhodnutím, na základě speciálního zákona. Šance na náhradu škody na státu vzniklou v důsledku krizových opatření se tak v důsledku rozhodnutí soudu rozhodně zvyšují, byť si nejspíš budeme muset počkat ještě na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Objevují se dokonce i návrhy na přijetí speciálního zákona o plošném odškodnění za krizová opatření, který by výslovně řešil tuto bezprecedentní situaci.