Technická novela konsolidačního balíčku na obzoru
Koaliční poslanci podali v rámci druhého čtení tisku č. 570 – novely zákona o investičních společnostech – pozměňovací návrhy k zákonu o daních z příjmů a k dalším zákonům, které byly novelizovány na konci roku 2023 především v tzv. konsolidačním balíčku. Cílem jejich návrhů je vyjasnit některé nepřesnosti posledních novel.
Daň z příjmů fyzických osob: nepeněžní benefity
Akce pořádané zaměstnavatelem
Návrh upřesňuje okruh daňově osvobozených kulturních a sportovních akcí pořádaných zaměstnavatelem pro zaměstnance nebo rodinné příslušníky zaměstnanců. Nově je definuje jako společenské akce pořádané zaměstnavatelem, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem. Tím se potvrzuje výklad konsolidačního balíčku, že pod tyto akce je možné zahrnout i vánoční večírek, oslavu výročí firmy, mikulášskou nadílku apod. Návrh doplňuje, že by se mělo jednat o příjem v nepeněžní formě. I nadále platí podmínka, že se musí jednat o obvyklé a přiměřené akce co do rozsahu a formy, pro omezený okruh účastníků a pro zaměstnavatele budou související výdaje daňově neuznatelné.
Ocenění nepeněžního příjmu u zařízení péče o dítě
Návrh novely stanovuje speciální způsob ocenění nepeněžního příjmu u zaměstnance využívajícího zařízení péče o děti, včetně mateřské školy. Příjmem zaměstnance bude buď cena obvyklá v místě a čase pro předškolní zařízení zřizovaná veřejnoprávním subjektem (např. státem, krajem nebo obcí), nebo nejvyšší měsíční úplata za předškolní vzdělávání podle vyhlášky o předškolním vzdělávání, tj. max. 8 % z minimální měsíční mzdy platné v daném měsíci (1 512 Kč pro rok 2024). Způsob ocenění si zvolí zaměstnavatel pro každé dítě zaměstnance zvlášť. Při ocenění je nutné zohlednit i dobu, po kterou dítě předškolní zařízení využívá v daném měsíci. Nepeněžním příjmem zaměstnance bude pak rozdíl mezi tímto oceněním a případnou úhradou, kterou zaměstnanec zaměstnavateli zaplatil. Navrhovaná úprava by se měla aplikovat zpětně, a to od 1. ledna 2024.
Stravování bývalých zaměstnanců
Navrhuje se rozšířit okruh zaměstnanců, u kterých bude moci zaměstnavatel osvobodit nepeněžní plnění ve formě stravování k přímé spotřebě na pracovišti nebo k přímé spotřebě v rámci stravovacího zařízení provozovaného jiným subjektem. Bude se vztahovat i na zaměstnance, kteří bezprostředně před odchodem do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali pro daného zaměstnavatele. V úhrnu lze osvobodit částku do výše 70 % horní hranice stravného, které se poskytuje zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5–12 hodin (tj. jedná se o částku 116,20 Kč pro rok 2024). U těchto bývalých zaměstnanců tak nebude pro účely osvobození požadováno naplnění podmínky výkonu práce alespoň tři hodiny za směnu / kalendářní den. Osvobození bude možné aplikovat na příjmy poskytnuté již od 1. ledna 2024. Tato změna se netýká peněžitého příspěvku na stravování nebo víceúčelových stravenek, které budou i nadále podléhat stávající právní úpravě.
Zmírnění u podmíněného osvobození u příjmů na obstarání bytové potřeby
Navrhuje se změna oznamovací podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitosti, ve které měl poplatník bydliště po dobu kratší než dva roky nebo v případě, že nemovitost vlastnil dobu kratší než 10 let, pokud tyto prostředky použije na obstarání vlastní bytové potřeby. Osvobození již nebude vázáno na podání oznámení. Poplatník bude i nadále povinen podat oznámení správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání, nesplnění oznamovací povinnosti však nepovede k zániku nároku na osvobození, jako je tomu teď. Neoznámení bude sankcionováno pokutou za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, osvobození bude zachováno. Dle přechodného ustanovení a důvodové zprávy k němu by uvedená úprava měla být aplikována zpětně již pro zdaňovací období roku 2023.
Pojistné u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů
Chystá se synchronizace pojistných předpisů s již platnou daňovou úpravou u nabývání podílů v obchodní korporaci nebo (převoditelných) opcí na nabytí tohoto podílu zaměstnancem na základě zaměstnaneckých akciových nebo opčních plánů. Okamžik zúčtování příjmů pro pojistné účely bude navázán na okamžik zúčtování tohoto příjmu pro daňové účely (více o daňových změnách informujeme v lednových a listopadových Daňovkách). Zároveň bude-li zaměstnavatelem tento příjem snížen z důvodu poklesu tržní ceny podílu podle zákona o daních z příjmů, bude se za zúčtovaný příjem pro účely odvodů pojistného považovat tento snížený příjem.
Odvod daně z příjmů a pojistného u souběhu dohod o provedení práce
Problematické změny vyplývající z konsolidačního balíčku ohledně dohod o provedení práce, které mají nabýt účinnosti k 1. červenci 2024, doznají úpravy. Navrhuje se zavést speciální režim tzv. „oznámené dohody“. Účast na nemocenském a zdravotním pojištění u zaměstnance v režimu oznámené dohody vznikne v příslušném měsíci až při dosažení limitu 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč měsíčně v roce 2024). Pokud příjem ze všech dohod o provedení práce zaměstnance u zaměstnavatele, který využil režim oznámené dohody, nedosáhne tohoto limitu, účast na pojištění nevznikne. Tento speciální režim se současně promítne i pro účely odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti, a to tak, že plátce daně bude moci u těchto příjmů uplatnit srážkovou daň, pokud jejich výše na základě dohody, nebo ze všech dohod u registrovaného zaměstnavatele, nedosáhne částky 10 500 Kč měsíčně.
Příjem z dohod o provedení práce u ostatních „nezvýhodněných“ zaměstnavatelů bude podléhat odvodu nemocenského pojištění, pokud bude sjednána odměna ve výši alespoň 4 000 Kč měsíčně, nebo bude dosaženo rozhodného příjmu v daném měsíci alespoň ve výši 4 000 Kč.
Zvýhodněný režim oznámené dohody bude moci uplatnit v rámci kalendářního měsíce u zaměstnance pouze jeden zaměstnavatel, který jako první toto oznámí ČSSZ obdobným způsobem jako v případě využívání slevy u zkrácených úvazků. Pokud zaměstnavatel bude uplatňovat režim oznámené dohody, nebude mít již další povinnost vůči zdravotním pojišťovnám. Ty budou informace získávat přímo od ČSSZ.
Odvody pojistného z dohod o provedení práce ve výše uvedeném režimu by měly nabýt účinnosti až 1. ledna 2025. Současné znění zákona, které je platné, ale zatím nenabylo účinnosti, bude zrušeno. Do konce roku 2024 by tak u dohod o provedení práce byl aplikován stávající přístup ke zdanění a odvodu pojistného. Registrační povinnost se uplatní již od 1. července 2024.
Daň z příjmů právnických osob
Režim vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů a přechod na funkční měnu
Konsolidační balíček zavedl možnost poplatníků vstoupit do tzv. režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů pro účely daně z příjmů právnických osob. Novela rozšiřuje případy, kdy tento režim ze zákona automaticky zaniká, o situaci, kdy dochází k přechodu na funkční měnu v souladu s pravidly zákona o účetnictví. Poplatník bude postupovat jako v ostatních situacích (např. vstup do likvidace) a při přechodu na jinou měnu účetnictví upraví výsledek hospodaření o všechny dříve vyloučené nerealizované kurzové rozdíly vycházející z původní měny účetnictví.
Funkční měna a přepočet pro účely přípravy daňového přiznání
Poplatníci, kteří ve svém účetnictví používají funkční měnu, musejí stále podávat daňové přiznání v českých korunách. Novela upřesňuje, jaké kurzy pro účely přepočtu použít u majetku, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví. Pro položky, které jsou zachyceny v účetnictví (např. vstupní cena majetku pro účely daňových odpisů), poplatníci použijí obecný kurz, který uplatnili v účetnictví. Obecný kurz vyhlášený pro poslední den zdaňovacího období bude nově používán až jako druhotný způsob přepočtu, a to v případech, kdy neexistuje žádná návaznost na účetnictví, a tedy ani žádný účetní kurz.
Nedaňové náklady v souvislosti s plněními pro zaměstnance
Do výčtu daňově neuznatelných plnění se doplňují náklady zaměstnavatele na společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem, tak aby byla formulace stejná jako pro účely osvobození na straně zaměstnance. V souvislosti s výpočtem daňově neuznatelných nákladů v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců (náklady převyšující příjmy z těchto zařízení se považují za daňově uznatelné) se vyjasňuje, že do nákladů pro účely tohoto výpočtu se nezahrnují nedaňové náklady, které jsou daňově neuznatelné podle jiných ustanovení zákona.
Účinnost většiny ustanovení vztahujících se k dani z příjmů právnických osob se navrhuje na 1. července 2024, případně je navázána na vyhlášení ve Sbírce zákonů.