Tribunál EU: oprava lodi v EU nemusí vést ke clu ani k DPH z dovozu
Pokud zboží ze třetí země v EU pouze projde opravou a vrátí se zpět, aniž by zde bylo použito, nemusí z něj vzniknout DPH z dovozu a celní dluh může zaniknout. Potvrdil to Tribunál EU v rozsudku, ve kterém se vedle DPH zabýval i výkladem celního kodexu Unie.
Případ se týkal švýcarského rezidenta, který převezl na přívěsu do Německa svou plachetnici registrovanou ve Švýcarsku. Na hranici ji však nepředložil celnímu úřadu. Při celní kontrole uvedl, že ji veze do německé firmy na údržbu a opravu. Po dokončení prací loď vyvezl zpět do Švýcarska, aniž by s ní v EU vyplul.
Celní úřad mu vyměřil clo i DPH z dovozu. Podle něj se loď opravou dostala do hospodářského oběhu EU a celní dluh nezanikl ani jejím vývozem. Majitel se hájil tím, že na lodi proběhla pouze údržba a v EU ji nijak nevyužil. Německý Spolkový finanční dvůr se proto obrátil s předběžnými otázkami na Soudní dvůr EU, který je postoupil Tribunálu. Ten rozhoduje předběžné otázky v oblasti DPH a cel teprve od října 2024 a tento rozsudek patří k prvním, ve kterých vykládá celní kodex Unie.
Tribunál v rozsudku T-383/25 Segelbootwartung potvrdil, že porušení celních povinností zakládá pouze domněnku, že zboží vstoupilo do hospodářského oběhu EU a mělo by z něj být zaplaceno DPH z dovozu. Tuto domněnku lze vyvrátit, pokud dovozce prokáže, že zboží nebylo určeno k použití v EU a opustilo ji, aniž by zde bylo skutečně použito. U dopravních prostředků se přitom zohlední zejména bydliště vlastníka, místo, kde se obvykle používají, a délka jejich pobytu v EU.
Skutečným použitím se podle Tribunálu rozumí využití věci k jejímu účelu, u plachetnice tedy plavba. Převoz do dílny ani samotná oprava použitím nejsou. Opravárenské služby přitom mohou samy podléhat DPH – jde však o samostatné plnění, které na DPH z dovozu lodi nemá vliv.
Obdobně Tribunál posoudil i clo. Celní dluh sice v důsledku porušení celních povinností vznikl, může však při splnění podmínek celního kodexu Unie následně zaniknout, pokud zboží nebylo v EU použito a bylo opět vyvezeno. Opravu přitom nelze považovat za použití, pokud ji bylo možné povolit v režimu aktivního zušlechťovacího styku, který slouží právě k opravám a zpracování zboží ze třetích zemí bez placení cla. Samotná absence povolení přitom podle Tribunálu automaticky nevylučuje zánik celního dluhu. Rozhodující bude, zda mohly být práce v režimu aktivního zušlechťovacího styku povoleny, případně i se zpětnou účinností. To nyní posoudí německý soud.
Rozsudek je dobrou zprávou zejména pro servisy a opravny lodí, letadel, vozidel či strojů, které mají zákazníky ze třetích zemí. Nejde však o návod, jak se celním formalitám vyhnout. Kdo zboží celnímu úřadu nepředloží, riskuje vyměření cla a DPH i sankce. Musí tak objektivními a ověřitelnými důkazy doložit, že zboží nebylo určeno k použití v EU a skutečně v ní použito nebylo. Rozsudek je tedy především připomínkou, že zboží určené k opravě se vyplatí vždy řádně přihlásit a využít aktivní zušlechťovací styk.