ÚOOÚ přišel o pravomoc pokutovat orgány veřejné moci a veřejné subjekty

V prvním případě šlo o nedostatečné zabezpečení osobních údajů, kdy ministerstvo vnitra poskytlo v letech 2013 a 2014 Českému rozhlasu a České televizi neoprávněně přístup do registru obyvatel. Ministerstvo se rozhodlo proti uložené pokutě ohradit žalobou, kterou však soudy zamítly. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí mimo jiné konstatoval, že právě od státních institucí je nutno vyžadovat důslednou ochranu osobních údajů a respektování jejich zákonných povinností.

V nedávné době však úřad zjistil další pochybení ze strany ministerstva při zpřístupňování údajů z registru obyvatel. Tentokrát úřad vyměřil pokutu ve výši 1,1 milionu korun. Ministerstvo vnitra se proti rozhodnutí opět odvolalo a tentokrát uspělo. V odvolacím řízení se úřad ztotožnil se závěrem, že přestože je ministerstvo zodpovědné za neoprávněné zpřístupnění osobních údajů, musí od uložení správního trestu upustit, a to vzhledem k nabytí účinnosti nového zákona o zpracování osobních údajů.

Nový zákon totiž stanoví, že Úřad pro ochranu osobních údajů upustí od uložení správního trestu tehdy, jde-li o orgány veřejné moci nebo veřejné subjekty usazené v daném členském státu. Zákonodárce tak využil možnost danou nařízením GDPR stanovit odlišná pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry je možno ukládat správní pokuty uvedeným subjektům. 

Úřad tímto přišel o možnost ukládat pokuty za přestupky související s ochranou osobních údajů orgánům veřejné moci a veřejným subjektům, například ministerstvům, správním úřadům nebo městům a obcím. Do budoucna byla ponechána Úřadu pro ochranu osobních údajů alespoň pravomoc ukládat těmto subjektům nápravná opatření.