2. 9. 2024
2. 9.
2024
Vláda schválila návrh novely zákona o dorovnávacích daních: 15 vybraných změn
Mezi nejdůležitější změny patří úpravy podmínek a lhůt pro podávání informačních přehledů a daňových přiznání, zjednodušení povinností při podávání informačního přehledu a úpravy, jejichž cílem je zapracovat pravidla obsažená v materiálech OECD a dosáhnout kvalifikovaného statusu české dorovnávací daně. Novela nabyde účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů, uplatňovat by se měla ale už pro daňová období započatá po 31. prosinci 2023. Novelu nyní projedná Parlament.
O vývoji novely jsme informovali zde a zde. Shrnujeme 15 vybraných změn návrhu novely schválené vládou:
- Namísto zdaňovacího období se zavádí tzv. výkazní období. Je to období, za které se připravuje konsolidovaná účetní závěrka. Liší-li se účetní období členské entity nebo zdaňovací období zahrnuté členské entity od výkazního období, přiřadí se pro účely dorovnávacích daní údaje k výkaznímu období způsobem, který se používá při sestavení konsolidované účetní závěrky.
- Novela specifikuje výnosy z konsolidované účetní závěrky, které jsou relevantní pro stanovení prahové hodnoty 750 mil. eur. Prahová hodnota je rozhodující pro určení skupin podniků podléhajících dorovnávací dani.
- Byla upřesněna definice daňového zvýhodnění, kterým se rozumí zvýhodnění s přímým dopadem na daňovou povinnost (sleva, bonus). Odpočty od základu daně, zrychlené odpisy a obdobné položky se nebudou pro účely dorovnávacích daní považovat za daňové zvýhodnění, ač se projeví také snížením efektivní sazby daně. Vyplatitelné daňové zvýhodnění je potom takové, které je daňovému subjektu vyplaceno v penězích. Pokud je vyplaceno do čtyř let od jeho vzniku, jedná se o kvalifikované daňové zvýhodnění. To nebude snižovat výši daně pro účely výpočtu efektivní sazby daně a bude zahrnuto do výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty (v podstatě bude považováno za dotaci, kdy se daňové zvýhodnění přičte ke splatné dani a zároveň navýší kvalifikovaný zisk). Ostatní vyplatitelná či nevyplatitelná daňová zvýhodnění, odpočty atp. budou efektivní sazbu daně snižovat.
- V návaznosti na modelová pravidla dochází k dílčím úpravám ve vymezení rozhodnutí (jednorázová, krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá), která bude možné učinit pouze v informačním přehledu, nikoliv v samostatném podání.
- Upřesňují se pravidla pro přepočet měn. Veškeré výpočty dorovnávací daně se budou provádět v měně, ve které jsou účetní záznamy vedeny pro účely konsolidované účetní závěrky (měna vykazování). Pro převod částky stanovené v jiné měně na měnu vykazování se použije stejný způsob, jaký by byl použit při sestavování konsolidované účetní závěrky. Následně se pro účely úhrady a správy daně převedou částky vypočtené v měně vykazování na českou měnu, a to podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den zdaňovacího období. Pokud zákon stanoví podmínku založenou na částce vyjádřené v eurech, částky v měně vykazování se pro posouzení této podmínky přepočítají na eura průměrným směnným kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou za měsíc prosinec předcházející výkaznímu období.
- Zavádí se střednědobé rozhodnutí týkající se zahrnutí všech podílů na zisku. V případě, že bude tato možnost využita, kvalifikovaný zisk nebo ztráta se neupravují o vyloučené podíly na zisku.
- Upřesňuje se definice investičního fondu, kdy podmínku „velkého množství investorů“ nahrazuje podmínka „nejméně dvou investorů“.
- Investiční entity mají možnost využít střednědobé rozhodnutí ohledně použití metody zdanitelného rozdělení zisku. Tato možnost se rozšiřuje i na pojišťovací investiční entity.
- Novela rozsáhle upravuje přechodné pravidlo bezpečného přístavu, které je založeno na informacích obsažených ve zprávě podle zemí. Vychází přitom z materiálů OECD „Bezpečné přístavy a úlevy od sankcí“ a „Metodické směrnice“ z prosince 2023.
- Doplňuje se také trvalé pravidlo bezpečného přístavu, které je založeno na zjednodušených výpočtech běžného zisku, malého rozsahu (výnosů a zisku) nebo efektivní daňové sazby. Tyto bezpečné přístavy by však mělo být možné použít pouze ve vztahu k nevýznamným členským entitám (členská entita, která není zahrnuta do konsolidované účetní závěrky a jejíž výnosy nepřesahují 50 mil. eur).
- Společné podniky mohou nově využít všechny typy bezpečných přístavů.
- Důvodová zpráva zdůrazňuje prioritu ministerstva financí zajistit kvalifikovaný status české dorovnávací daně, aby mohla dosáhnout statusu bezpečného přístavu. Z tohoto důvodů návrh novely obsahuje změny jako například:
- Rozšiřuje se okruh poplatníků české dorovnávací daně o společný podnik a jeho přidružené osoby (skupina společných podniků), dále o hlavní entity, které nejsou rezidentem žádného státu a jejichž činnosti jsou vykonávány v České republice (za předpokladu, že tyto činnosti mohou být v České republice zdaněny podle příslušné mezinárodní smlouvy) a o entity s prvky daňové transparence ustavené podle českého právní řádu, které nejsou rezidentem žádného státu.
- Vymezuje se podskupina, kterou se rozumí množina entit, za které se provádí samostatný výpočet efektivní daňové sazby a jurisdikční dorovnávací daně odděleně od ostatních poplatníků (tedy nikoliv společně v rámci jedné jurisdikce).
- Ruší se možnost volby vycházet pro účely české dorovnávací daně z jiného standardu než toho, který je používán při výpočtu přiřazované dorovnávací daně. Pravidla pro použití účetního standardu budou vycházet z pravidel pro přiřazovanou dorovnávací daň stanovených na základě modelových pravidel.
- Lhůta pro podání daňových přiznání pro přiřazovanou a českou dorovnávací daň se sjednocuje na 22 měsíců od skončení výkazního období (tedy pro období kalendářního roku 2024 to bude datum 31. října 2026).
- Lhůta pro podání informačních přehledů pro přiřazovanou a českou dorovnávací daň činí 15 měsíců od skončení výkazního období, v případě vstupního období pak 18 měsíců. Termínem pro podání informačních přehledů za vstupní období kalendářního roku 2024 je 30. červen 2026.
- Nově se zavádí možnost splnit informační povinnost k české dorovnávací dani prostřednictvím informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani za předpokladu, že bude obsahovat náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani. Další podmínkou je, že poplatník, který tuto možnost využije, o tom informuje správce daně. V této souvislosti není jasné, zda a za jakých podmínek bude možné kombinovat splnění této povinnosti s možností podat informační přehled nejvyšší mateřskou entitou.
Sdílet článek
Mohlo by vás zajímat
Všechny články z kategorie Daně
4. 6. 2024
4. 6.
2024
Novela zákona o daních z příjmů reagující na návrh nového zákona o účetnictví
22. 7. 2024
22. 7.
2024
Novela zákona o daních z příjmů: přehled zásadních změn ve zdanění fyzických osob
3. 6. 2024
3. 6.
2024
Novela zákona o DPH 2025 v detailu – část III
2. 9. 2024
2. 9.
2024