Vyčlenění: nový typ přeměny pro efektivnější restrukturalizaci

Český zákon o přeměnách donedávna rozlišoval pouze dvě formy rozdělení:

• rozštěpení, kdy z jedné rozdělované společnosti přechází celé jmění alespoň na dvě nástupnické společnosti, přičemž rozdělovaná společnost při přeměně zanikne, a 
• odštěpení, kdy rozdělovaná společnost nezaniká, ale část jejího jmění zůstává v rozdělované společnosti a část jmění přechází alespoň na jednu nástupnickou společnost. 

U obou těchto forem se společníky nástupnické společnosti stávají společníci rozdělované společnosti.

U nové formy rozdělení – vyčlenění – rozdělovaná společnost nezaniká, ale společníkem nástupnické společnosti se (na rozdíl od odštěpení) stává přímo společnost, ze které se majetek vyčleňuje, nikoli její společníci. Jedná se vlastně o specifický druh vkladu do jiné obchodní společnosti. 

Novela zavádí dva typy vyčlenění, případně je možná jejich kombinace.

• Vyčlenění se vznikem nové (nových) společností je v podstatě novým způsobem založení dceřiné společnosti. Nově vzniklá společnost (do níž je vyčleňováno jmění) bude zcela ovládaná rozdělovanou společností, která se stane jejím jediným společníkem. 
  
  K dosažení takové struktury bylo před účinností novely zvykem založit dceřinou společnost a následně na takto vzniklou prázdnou společnost převést požadovanou část jmění mateřské společnosti (jako převod části obchodního závodu či jeho vklad do nové dceřiné společnosti), případně realizovat tzv. asset dealy (převod jednotlivých konkrétně vyjmenovaných částí do nově zřizované dceřiné společnosti). Alternativně bylo možné založit novou dceřinou společnost a provést odštěpení sloučením, kdy na novou společnost přešla z mateřské společnosti odštěpená část jmění. Tato varianta však narážela na limity spočívající ve faktické nemožnosti stanovení rozhodného dne přeměny zpětně, před datem vzniku nové společnosti.
  
  Oproti dosavadním možnostem je proces vyčlenění jednodušší (odpadá samostatný krok založení nové společnosti) a přehlednější. Nově vzniklá společnost bude mít postavení právního nástupce rozdělované společnosti s ohledem na tu část jmění, která na ni při vyčlenění přejde. Dojde k přechodu práv a povinností (včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů), případně smluvních vztahů na novou společnost a věřitelé se nebudou moci domáhat neúčinnosti transakce. Další výhoda pro podnikatele plyne v oblasti zdanění takové transakce.
   
• Při vyčlenění sloučením přechází část jmění rozdělované společnosti na již existující společnost nebo společnosti. Rozdělovaná společnost následně výměnou za vyčleněnou část jmění nabyde podíl v této již existující společnosti ve formě akcií nebo podílů. To přináší novou možnost strukturování akvizic společností, případně společných projektů, kdy společnosti mohou vložit část svého jmění do jiné společnosti výměnou za podíly v ní, následované případně např. transakcí typu share deal.

Vyčlenění je možné použít pouze v případě přeměn obchodních společností, nikoliv v případě družstev.

Jiné právní i daňové aspekty přeměn obchodních korporací, které přinesla novela, jsme shrnuli v předchozích článcích.