Vývoj soutěžního práva v uplynulém roce a jeho vliv na současnost (I)

V legislativním procesu jsou od loňského roku novely tří zákonů dotýkající se soutěžního práva, a to zákona o ochraně hospodářské soutěže, zákona o elektronických komunikacích a zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Některé už nabyly účinnosti, jiné ji nabydou v blízké době. 

V případě novely zákona o ochraně hospodářské soutěže se v návaznosti na unijní směrnici navrhuje posílení postavení ÚOHS a zefektivnění některých institutů v praxi, jako je zejména tzv. procedura narovnání. Ta umožňuje snížit o 20 % pokutu soutěžiteli, který se přizná k účasti na zakázaném kartelu, zneužití dominantního postavení nebo uskutečňuje spojení v rozporu se zákonem. Přestože implementační lhůta uběhla 4. února, návrh jde teprve do prvního čtení na dubnové schůzi Poslanecké sněmovny.  

Na dubnové schůzi postoupí do druhého čtení i návrh novely zákona o elektronických komunikacích, která by měla umožnit ÚOHS, obdobně jako tomu je v současnosti u orgánů činných v trestním řízení, kontrolovat provozní a lokalizační údaje z mobilních telefonů. Účelem by mělo být odhalování protisoutěžního jednání soutěžitelů a vedení následného správního řízení proti nim. Vzhledem ke kontroverznosti této novely a aktuálnímu nesouhlasu většiny poslanců je ale málo pravděpodobné, že novela úspěšně projde celým legislativním procesem. 

Ze změn provedených v ZZVZ, které jsou už plně závazné, je nutné zmínit doplnění zásad zadávání veřejných zakázek o novou zásadu sociálně odpovědného, environmentálně odpovědného a inovačního zadávání. Tuto zásadu, která se obdobně jako například zásada transparentnosti či zásada diskriminace promítá celým zadávacím řízením a která na rozdíl od ostatních zásad reguluje vedle procesu zadávání veřejných zakázek také jeho obsah, jsou zadavatelé povinni respektovat už od 1. ledna 2021. Další novela tohoto zákona s navrhovanou účinností od 1. července 2021 čeká v Poslanecké sněmovně teprve na první čtení. Má snížit administrativní zátěž zadavatelů zrušením povinného zasílání zadávací dokumentace ÚOHS (mělo by postačit uveřejnění prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje) a posílit ochranu před tzv. bid riggingem – kartelovými dohodami uzavíranými v souvislosti se zadávacím řízením (např. povinností uveřejnit písemnou zprávu zadavatele ve strojově čitelném formátu nebo povinností uvést v této zprávě také údaje o nabídkové ceně účastníků zadávacího řízení). 

Vedle povinností z oblasti ochrany hospodářské soutěže čekají od června 2021 dodavatele dodatečné povinnosti spojené s novým zákonem o evidenci skutečných majitelů. Dodavatelé (české právnické osoby) budou muset zapsat své skutečné majitele do příslušné evidence skutečných majitelů. V případě že tak neučiní a zadavatel tyto informace o vybraném dodavateli z příslušné evidence nezjistí, bude zadavatel povinen vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení. U zahraničních dodavatelů bude tento požadavek na prokázání skutečného majitele obdobný, avšak s tím rozdílem, že pokud zahraniční dodavatel nebude schopen předložit výpis ze zahraniční evidence skutečných majitelů z důvodu její neexistence, bude moci splnit tento požadavek jiným způsobem.  

Soutěžněprávní předpisy doznaly změn i na unijní úrovni. Ty se týkaly jak závazných právních předpisů, tak nezávazného „soft law“. Za zmínku stojí například přijetí Dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 či prodloužení platnosti tzv. obecného nařízení o blokových výjimkách pro státní podpory nebo nařízení o státních podporách de minimis až do konce roku 2023.