Zastřené zprostředkování zaměstnání by nově mohlo být trestným činem
Mezi nejčastější porušení pracovněprávních předpisů, které při kontrolách zjišťuje inspekce práce, patří dlouhodobě zastřené zprostředkování zaměstnání. Nenápadný pozměňovací návrh novely trestního zákoníku, kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna, přichází s výrazným zpřísněním jeho postihu. Nově by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin se sazbou až osm let odnětí svobody.
Zastřené zprostředkování zaměstnání je nelegální praxe, při které dodavatel formálně dodává svému zákazníkovi určitou službu nebo dílo. Reálně však zajistí jen pracovní sílu, která pracuje dle pokynů a pod dohledem zákazníka de facto jako jeho zaměstnanec. Zaměstnance však může legálně pronajímat jen řádně licencovaná agentura práce.
Dnes se jedná o přestupek, za který hrozí velmi citelné sankce – pokuta až 10 milionů korun pro obě strany nebo zákaz činnosti. Teď se mají ještě zpřísnit.
Co novela navrhuje
Projednávaný pozměňovací návrh s obcházením regulace agenturního zaměstnávání spojuje i trestní odpovědnost. Návrh počítá se základní trestní sazbou až tří let odnětí svobody, přičemž v nejzávažnějších případech by mohla dosahovat až osmi let. Tento postih by přitom mohl dopadnout na obě strany nelegálního smluvního vztahu – jak na dodavatele pracovní síly (tj. „pseudoagenturu“), tak na jeho zákazníka.
Kriminalizace zastřeného zprostředkování zaměstnání je zásadní téma – zejména proto, že nejde o okrajový nebo výjimečný problém. Naopak se jedná o oblast, která se pravidelně objevuje v rozhodovací praxi inspekce práce i správních soudů. A mnozí zaměstnavatelé ani netuší, že při spolupráci s pseudoagenturami sami porušují zákon.
Hranice mezi přípustným outsourcingem a nelegální praxí není předpisy jasně definovaná a nebývá vždy jednoznačná. Judikatura Nejvyššího správního soudu konstantně zdůrazňuje, že neexistuje jednotná dělicí čára – je potřeba posuzovat každý případ individuálně. Rozhodující není název smlouvy ani formální označení spolupráce, ale její skutečné fungování. To se projevuje i v přístupu inspekce práce. Kontrola se neomezuje na text smlouvy, soustředí se na každodenní realitu na pracovišti.
Co to znamená pro praxi
Ačkoli je náhlý návrh kriminalizace zastřeného zaměstnávání překvapivý, jednoznačně navazuje na dřívější kroky státu, kterými postupně zpřísňoval postih této praktiky. Společnosti využívající outsourcingové modely by měly zpozornět a zaměřit se nejen na revizi smluvní dokumentace, ale také na vyhodnocení každodenního fungování spolupráce v praxi. Jakkoli kvalitně sepsaná smluvní dokumentace totiž sama o sobě riziko neeliminuje, pokud faktické fungování spolupráce odpovídá spíše přidělování pracovní síly než poskytování služby či realizaci díla. Provedení auditu dodavatelských schémat a jejich včasná právní revize bývá zpravidla výrazně jednodušší a levnější než následné řešení závěrů kontroly státních úřadů. Tím spíše, že nově by kontrolní autoritou mohly být orgány činné v trestním řízení.