Srovnávací analýza u převodních cen v době covidové
Bezprecedentní změny v podnikatelském prostředí, které nastaly po vypuknutí pandemie COVID-19 vytvořily nové výzvy (nejen) v oblasti převodních cen mezi společnostmi ve skupině. Jedním z aktuálních témat je, jakým způsobem správně nastavit, popř. ověřit převodní ceny za uplynulý rok, aby byl dodržen princip tržního odstupu. Pojmenování skutečných dopadů pandemie na danou společnost, schopnost porovnání a vyhodnocení zde jistě bude hrát klíčovou roli.
Srovnávací analýzy představují u nastavení/ověření převodních cen jeden z klíčových vstupů. Historické finanční údaje u srovnatelných transakcí či společností, obvykle využívané pro přípravu srovnávacích analýz, budou mít pro období ovlivněná pandemií omezenou vypovídací schopnost. Zároveň budou finanční údaje srovnatelných subjektů za daný rok v komerčních databázích dostupné nejdříve v druhé polovině následujícího roku.
OECD proto ve svém pokynu k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny uvádí řadu zdrojů a informací, které je při pří přípravě srovnávací analýzy vhodné zvážit:
- analýza struktury a výše tržeb a její porovnání s obdobími před pandemií;
- analýza změn využití výrobní kapacity;
- informace o přírůstku nákladů v důsledku pandemie;
- rozsah vládních omezení a případných vládních podpůrných programů;
- makroekonomické, statistické a další informace o odvětví;
- srovnání plánovaných/rozpočtovaných údajů o výnosech, nákladech a ziskovosti a jejich srovnání se skutečnými hodnotami; a další.
Daňový subjekt by měl dle pokynů OECD dokumentovat všechny aktuálně dostupné informace z trhu, případně jiné relevantní důkazy o ekonomickém dopadu pandemie, například na úroveň poptávky, výrobu a dodavatelský řetězec v daném odvětví. Tyto informace pak lze reflektovat při tvorbě srovnávací analýzy pro období, ke kterému zatím nejsou dostupná relevantní srovnatelná data.
Při přípravě srovnávacích analýz zahrnujících roky ovlivněné pandemií bude nutné rovněž zohlednit, zda srovnatelné společnosti čelily obdobným podmínkám, popř. vládním restrikcím. OECD proto nedoporučuje zjednodušeně použít analogie s předchozí ekonomickou krizí z let 2008 a 2009, neboť na trhu panovaly obecně odlišné podmínky.
Poslední komentář, který pokyn OECD uvádí, je otázka zohlednění ztrátových společností v souboru srovnatelných společností. Ztrátové společnosti, které v konkrétním případě splňují kritéria srovnatelnosti, by neměly být vyloučeny z analýzy pouze na základě toho, že utrpí ztráty v obdobích ovlivněných pandemií COVID-19.
Pokyn OECD navrhuje pro zmírnění nejistoty způsobené pandemií COVID-19, aby daňové správy umožnily zpětné úpravy převodních cen prostřednictvím opravného daňového dokladu v období, kdy budou k dispozici přesnější informace o srovnatelných společnostech / transakcích. České daňové právo tuto možnost má v podání dodatečného daňového přiznání. Ovšem s ohledem na možnou materialitu úpravy musí společnosti zároveň analyzovat související dopady na jiné daně (např. DPH), cla a v neposlední řadě situaci vhodně popsat v rámci zveřejňované výroční zprávy.
Daňovým poplatníkům v této nelehké době tak nezbývá než doufat, že daňové správy budou ctít doporučení OECD a přistupovat k této problematice a řešení případných sporů pragmaticky zejména v případě, kdy daňoví poplatníci v dobré víře usilují o stanovení tržně obvyklých cen v kontextu informačních nedostatků spojených s pandemií COVID-19.