Novela daňového řádu: více otázek než odpovědí

Promíjení penále

Jedna ze změn, které novela přináší, se zdá být na první pohled pozitivní. Nově by správce daně mohl daňovému subjektu prominout až 100 % penále (oproti současným 75 %). Nyní totiž vzniká povinnost uhradit penále i daňovým subjektům, které dobrovolně podají nepřípustné daňové přiznání poté, co zjistí nesrovnalosti v dřívějším daňovém přiznání ještě před konkludentním stanovením daně. Zákonodárce uznal, že to je pro daňové subjekty zbytečně přísné, a navrhuje dát správci daně možnost prominout veškeré penále. To však nic nemění na povinnosti daňových subjektů uhradit penále ještě před jeho prominutím. 

Fikce seznámení se s vyrozuměním

Neformální komunikace se správcem daně není v praxi ničím výjimečným. Novela ale přináší novinku – zavádí fikci doručení. Pokud správce daně neformálně (např. e-mailem) daňový subjekt o něčem vyrozumí, desátý pracovní den od odeslání se bude považovat za den, kdy se daňový subjekt s danou skutečností seznámil. Nebude tak hrát roli, že se daňový subjekt do e-mailu vůbec nepodíval a vyrozumění správce daně si fakticky nepřečetl. Pouhé odeslání totiž (vzhledem k nespolehlivosti veřejné datové sítě) nezaručuje, že se písemnost vůbec dostane do sféry adresáta, anebo že se k jeho rukám dostane včas. To poměrně konzistentně judikuje i Ústavní soud. S touto fikcí navíc bude spojen okamžik počátku běhu lhůt, které s vyrozuměním mohou být spojeny. Pro daňové subjekty by tak mohla nastat velmi nepřehledná situace.

Dokazování

Novela navrhuje provádět dokazování ještě před tím, než správce daně formálně zahájí řízení. To znamená, že správce daně bude moci i ve fázi, kdy teprve ověřuje, zda jsou dány důvody pro zahájení určitého řízení, zpracovávat a vyhodnocovat informace, které svou činností získá. Zákonodárce v důvodové zprávě výslovně deklaruje, že tímto nebude dotčeno právo daňových subjektů seznamovat se s výsledky dokazování např. prostřednictvím nahlížení do spisu. Nicméně faktem zůstává, že by mohlo dojít k narušení doktríny rozložení důkazního břemene mezi správce daně a daňový subjekt a k porušení zásady bezprostřednosti dokazování a práva daňového subjektu vyjádřit se k prováděným důkazům. 

Informační povinnost

Správce daně si může vyžádat informace od ostatních orgánů veřejné správy nebo od fyzických a právnických osob, které zpracovávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. Podle novelizovaného znění by si správce daně mohl informace vyžádat od (fyzických / právnických) osob, které zpracovávají jiné údaje potřebné pro správu daní. Nepatrná změna v jednom slově nicméně ve skutečnosti znamená rozšíření informační povinnosti. Správce daně by se tak mohl dostat i k informacím, které nejsou vyloženě nepostradatelné, ale které bude považovat za užitečné či vhodné. Došlo by tak k velice širokému vymezení toho, jaké informace může správce daně po osobách požadovat a je otázkou, zda to není v rozporu se základními zásadami správy daní (zejména se zásadou přiměřenosti a hospodárnosti).

Další změny

Chystaná novela je rozsáhlá a dotkne se nejen mnohých ustanovení daňového řádu, mezi které patří zakotvení možnosti hromadného prominutí daně nebo posečkání zejména v reakci na pandemii covid-19, úpravy v oblasti daňové exekuce, přechod daňové povinnosti při zániku svěřenského fondu a řada dalších. Změny se v menším či větším měřítku dotknou pravděpodobně také více než stovky dalších zákonů, včetně např. trestního řádu. 

Novela je na začátku legislativního procesu. Navrhovaná účinnost většiny ustanovení je 1. červenec 2025.