Program Antivirus a další státní podpora (nejen) pro zaměstnavatele

V posledních dnech vláda přijímá v souvislosti s koronavirovou epidemií řadu opatření na podporu zaměstnavatelů, zaměstnanců i živnostníků. Cílem je, aby zaměstnavatelé nemuseli přistupovat k propouštění. Současně chce vláda podpořit rodiče menších dětí v době uzavření školských zařízení, a to jak zaměstnance, tak živnostníky. Vládní opatření jsou přijímána v rychlém časovém sledu a postupně upřesňována příslušnými úřady. Přinášíme souhrnný přehled, abychom umožnili zaměstnavatelům rychlou a snazší orientaci v tom, jaké povinnosti ve vztahu k zaměstnancům mají, ale i naopak jaké možnosti mohou využít pro alespoň částečnou stabilizaci svých provozů.

Program „Antivirus“

První verzi programu Antivirus schválila vláda 19. března. Cílem programu je ochránit pracovní místa u zaměstnavatelů přímo dotčených vládními omezeními, která spočívají v uzavření určitých provozoven za účelem zamezení šíření koronavirové epidemie (režimy A-B). Toto pondělí, tj. 23. března schválila vláda tzv. kurzarbeit a rozšířila program Antivirus i na další subjekty, na které tato omezení dopadla nepřímo (režimy C-E). Vláda schválila celkem 5 typů režimů, které reagují na níže uvedené situace:

Režim A - Nařízení karantény zaměstnancům. Náhrada mzdy nebo platu bude zaměstnancům vyplácena ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek v plné výši vyplacené náhrady mzdy.

Režim B - Nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu mimořádných krizových opatření vlády. Zaměstnavateli je na základě usnesení vlády o přijetí krizových opatření v souvislosti s výskytem nákazy COVID-19 nařízeno uzavření provozu. Náhrada mzdy nebo platu je zaměstnanci vyplácena ve výši 100 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy.

Režim C - Nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu nařízení karantény či péči o dítě u významné části zaměstnanců. Tím je míněno alespoň 30 % zaměstnanců společnosti, provozovny či jiné organizační části dle provozní situace zaměstnavatele. Náhrada mzdy nebo platu je zaměstnanci vyplácena ve výši 100 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy.

Režim D - Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření (či obecně výpadků výroby) u dodavatele, včetně zahraničních. Stránky ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“) uvádějí, že jde například o dohody prokazující původ vstupů, zákazy akcí či přijímání dalších opatření mající prokazatelně vliv na dodávky zaměstnavateli. Náhrada mzdy nebo platu je zaměstnanci vyplácena ve výši 80 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy.

Režim E - Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele (ČR i zahraničí). Náhrada mzdy nebo platu je zaměstnanci vyplácena nejméně ve výši 60 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy.

Kompenzace bude náležet zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy. Bude poskytována ve formě příspěvku na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky v práci, pokud tyto překážky bude možné podřadit pod jeden z výše uvedených režimů (A-E) a bude-li současně prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19.

Příspěvek bude poskytovat Úřad práce ČR na základě žádosti podané zaměstnavatelem. Zaměstnavatel bude žádat o refundaci vyplacených náhrad mezd po skončení vykazovaného období, tj. po skončení kalendářního měsíce, za který bude o příspěvek žádat. Podrobné informace k čerpání podpory včetně žádosti o čerpání podpory zatím zveřejněny nebyly. Jejich zveřejnění se očekává v průběhu následujících dnů. 

Otázkou zůstává, po jakou dobu bude Úřadem práce příspěvek poskytován. Podle v současné době dostupných informací MPSV bude výše a doba poskytování příspěvku závislá na důvodu vzniku překážky v práci, s tím, že u každého zaměstnance bude nutné odlišit důvod takové překážky. V dřívějším usnesení vlády (19. 3. 2020), kdy ještě nebyly schváleny (režimy C-E), se uváděla doba poskytování kompenzace 10 dnů trvání překážky u konkrétního zaměstnance. V následných usneseních vlády již tato lhůta, ani žádná jiná, uváděna není. Současně vláda ministryni práce a sociálních věcí uložila zpracovat společnou metodiku obou částí Cíleného programu podpory zaměstnanosti, předložit ji ke schválení vládě. Očekáváme, že zatím otevřené otázky kolem programu Antivirus metodika vyjasní.

Změna režimu překážek u zaměstnanců uzavřených provozoven

Dne 23. března vláda přijala opatření, kterým vzala na vědomí mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z téhož dne, přijaté na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, kterým byl prodloužen zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb a některých dalších činností (např. restaurace, wellness, kadeřnictví...) až do 1. dubna 2020. Původní zákaz byl vyhlášen vládou v režimu krizového zákona. Tato změna, byť by se mohla zdát nedůležitá, může dle našeho názoru zásadně změnit pohled na to, podle jakého režimu se budou posuzovat překážky v práci zaměstnanců dotčených provozoven. Dle současných výkladů a vládních usnesení, se kterými se zcela neztotožňujeme (jak jsme shrnovali zde), se zaměstnanci, kteří v důsledku těchto opatření nemohou vykonávat práci, nacházejí v režimu B, tzn. překážky v práci dle ustanovení § 208 zákoníku práce a náleží jim od zaměstnavatele 100% náhrada mzdy.

Nicméně je třeba upozornit, že zákoník práce s obdobnou situací, kdy zaměstnavatelé jsou nuceni uzavřít nebo výrazně omezit své provozy v důsledku mimořádných opatření, přímo počítá. Konkrétně dle ustanovení § 347 odst. 4, nad rámec definice karantény uvedené v zákoně o ochraně veřejného zdraví se pro účely zákoníku práce karanténou rozumí mimo jiné “mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, když současně tyto zákazy, omezení nebo nařízení brání zaměstnanci ve výkonu práce". Nelze tedy vyloučit, že v důsledku v pondělních mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví bude na překážku v práci, alespoň u některých zaměstnanců dotčených provozů nadále (v tuto chvíli není jasné, zda má dojít k překlasifikaci i zpětně?) pohlíženo jako na karanténu v režimu A, a nikoli jako na jinou překážku v práci v režimu B.

Ošetřovné

Vláda 19. března schválila návrh na změnu pravidel pro vznik nároku na ošetřovné v době platnosti mimořádných opatření. Informovali jsme o tom v minulém mimořádném čísle

Oproti změnám z minulého čísla byl zákon Poslaneckou sněmovnou schválen ještě s těmito změnami:

  • Ošetřovné se bude vyplácet i při péči o starší hendikepované děti navštěvující školu.
  • Dva pečující se budou moci v péči o děti podle potřeby střídat. Doposud se mohly dvě pečující osoby v péči vystřídat jen jednou. Návrh zmírňuje toto pravidlo tak, aby lépe odpovídalo prodloužení podpůrčí doby pro ošetřovné na celou dobu potřeby péče o dítě z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Umožňuje, aby se oprávněné osoby vystřídaly při péči vícekrát, přičemž počet a způsob těchto vystřídání je neomezený.

Dopady mimořádných opatření do oblasti BOZP

Mimořádná opatření mají dopad i do oblasti BOZP. Níže upozorňujeme na ta nejaktuálnější.

Po dobu trvání nouzového stavu lze u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením:

  • Zdravotní průkaz podle § 19 odst. 2 zákona ochraně veřejného zdraví.
  • Posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona o specifických zdravotních službách.

Současně po dobu trvání nouzového stavu není u zaměstnanců potřeba provádět periodické lékařské prohlídky.

Ostatní pracovnělékařské prohlídky (zejména mimořádné a výstupní) a další služby pracovnělékařské péče by měly probíhat beze změn. Nicméně velmi doporučujeme kontaktovat poskytovatele pracovnělékařské péče a podmínky, za kterých služby po dobu mimořádných opatření poskytuje, ověřit.

Ministerstvo zdravotnictví také vydalo stanovisko k vybavení zaměstnanců rouškami. Dle něj zaměstnavatel nemá povinnost vybavit na pracovišti zaměstnance rouškami, či jinými ochrannými prostředkydýchacích cest Případný postih zaměstnance za porušení tohoto opatření by tak neměl probíhat podle zákoníku práce, ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví a zákona krizového.

Situaci nadále sledujeme. Pokud máte jakékoliv dotazy, kontaktujte nás.

 

Sdílet článek